Sankt Gallen (kanton)

Jednotlivá historická území moderního kantonu Sankt Gallen

Kanton vznikl roku 1803, jakožto umělý útvar, složený z celé řady nevelkých historických území, jenž byl vymezen Napoleonem Bonapertem v Mediačních aktech, přičemž přibližně polovina území moderního kantonu byla původně součásti opatství Sankt Gallen.

Město Sankt Gallen získalo nezávislost na opatství roku 1405 a ve stejnou dobu ztratilo opatství kontrolu nad Appenzellem. Naopak toku 1468 byl k opatství připojen Toggenburg.

Před francouzskou invazí, uskutečněnou roku 1798, existovaly na území moderního kantonu následující celky:

• Fürstenlandu, do roku 1798 jádro území Knížecího opatství Sankt Gallen
• Hrabství Toggenburg, ovládané do roku 1798 knížecími opaty ze Sankt Gallenu
• Hrabství Sargans, spravované do roku 1798 jako společné panství Konfederace
• Fojtství Windegg (Gaster) s Gams, do roku 1798 společné panství konfederace
• Fojtství Rýnské údolí, do roku 1798 společné panství Konfederace
• Hrabství Uznach, do roku 1798 společné panství Konfederace
• Hrabství Werdenberg, do roku 1798 exkláva kantonu Glarus
• Panství Sax-Forstegg, do roku 1798 exkláva kantonu Curych
• Panství Rapperswil, spravované do roku 1798 jako společné panství Konfederace
• Město Sankt Gallen, existující do roku 1798 jako svobodné říšské město a městská republika

V období Helvétské republiky se severní části moderního kantonu, spolu s Appenzellem staly movým kantonem Säntis, zatímco jižní části se, spolu s Glarusem a severovýchodní částí Schwyzu staly novým kantonem Linth. Oba nové kantony se však dostaly do okamžitých finančích problémů a byly nuceny zavést množství nepopulárních daní a nařízení. Opatství bylo sekularizováno 17. září 1798 a jeho vládce, kníže opat Pankraz Vorster uprchl do Vídně. Nepopulární zákony a zrušení opatství následně vyvolaly neklid v oblasti. Když vypukla válka druhé koalice vpochodovala na východ Švýcarska rakouská armáda a navrátila k moci knížete opata. Nicméně toto jeho vítězszví bylo krátkodobé. Rakouská a ruská armáda byla poražena u Curychu, francouzská armáda se vrátila do Sankt Gallenu a knížete opata opětovně vyhnala.

Roku 1803 byly kantony Linth a Säntis zrušeny, vznikl nový kanton Sankt Gallen a zbytek území obou zrušených kantonů byl podle původních hranic přerozdělen mezi staré kantony Schwyz, Glarus, Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden, přičemž Glarus a Schwyz přišly o obě zdejší někdejší exklávy.

Je ohraničen Bodamským jezerem na severu a na východě tokem Rýna, který tvoří hranici s Rakouskem a Lichtenštejnskem. Na jihu hraničí s kantony Graubünden, Glarus a Schwyz. Západně leží kantony Curych a Thurgau. Kanton Sankt Gallen svým územím zcela obklopuje kantony Appenzell Innerrhoden a Appenzell Ausserrhoden, historicky vzniklé jako polokantony rozdělením původního kanonu Appenzell.

Hlavní řeky protékající tímto kantonem jsou Rýn, Thur, Linth a Seez. Povrch se liší, jak nížiny podél Rýna a Bodamského jezera přechází v hornaté oblasti na jihu. Jedna čtvrtina země je pokryta lesy a více než polovina alpinskými pastvinami.

Zemědělská aktivita se skládá převážně z hospodářství mlékárenské výroby a chovu dobytka v hornatých oblastech. V nížinách převažuje produkce vinné révy a ovoce, ale také smíšené zemědělství.

Průmyslová odvětví tohoto kantonu zahrnují výrobu optického zboží, pyrotechniky, chemikálie a farmaceutika. Důležitou roli v mnoha resortech hraje turismus. Příkladem jsou lázně v Bad Ragaz a velké možnosti sportovního vyžití v zimním období.

Města a obce Kantonu St. Gallen

Níže jsou uvedena nejlidnatější města a obce ze 77 politických obcí nad 10 000 obyvatel.

Další obce a části:

Již dlouhé roky udržuje kanton St. Gallen styky s vybranými partnerskými regiony ve střední a východní Evropě a severní Itálii:[1]

• Liberecký kraj, Česko
• župa Hajdú-Bihar, Maďarsko
• župa Bihor, Rumunsko
• Provincie Udine, Itálie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sankt Gallen (kanton) na Wikimedia Commons
• Oficiální web kantonu Sankt Gallen