Thurgau

Území kantonu se táhne podél jižního břehu Bodamského jezera, jezera Lintersee a řeky Rýna. Na západě sousedí s kantonem Curych, na jihu s kantonem Sankt Gallen. Území je pahorkaté a příznivé pro zemědělství, které zde má větší význam než v průměru Švýcarska. Kanton je pojmenován podle řeky Thur, která ji protíná z jihovýchodu na severozápad a teče dále na západ, kde se vlévá do Rýna.

V prehistorických dobách bylo toto území osídleno lidmi pfynské kultury, v římské době tvořilo část provincie Raetia. V 8. století se území ustavilo jako gau (župa) Franské říše, mělo však podstatně větší rozlohu a patřil k němu i Curych. Později území tvořilo lankrabství, jež mělo téměř stejné hranice jako moderní kanton. Od roku 1264 patřilo území Habsburkům, roku 1460 je společně dobyla vojska kantonů Glarus, Lucern, Schwyz, Unterwalden, Zug a Curych. Území bylo od té doby ve společné správě těchto kantonů. Za reformace se zde odehrávaly různé boje, významné bylo vyplenění a vypálení kláštera v Ittingen roku 1524. Pod vlivem Curychu se v Thurgau šířila reformace až do porážky u Kappelu. Následný mír chránil protestanty i katolíky. Od roku 1712 se na správě území podílel též kanton Bern. Od 2. března 1798 se lankrabství Thurgau stalo kantonem nově zřízené Helvétské republiky, od roku 1803 má tento kanton plnou autonomii.

Tradičně v Thurgau převládalo zemědělství a ovocnářství, zejména pěstování jablek, výroba moštu a v údolí řeky Thur také vína. Později přibyl drobný průmysl, kde dnes pracuje přes 35 % zaměstnanců. Thurgau má velmi dobré dopravní spojení: letiště v blízkém Curychu, dvě rychlíkové trati (směr Curych a St. Gallen) a několik dálnic. Také veřejná doprava se v posledních letech významně rozvíjí. Důležitou součástí hospodářství je turismus, zejména cestování na kole.