Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky Neuchâtel [nøʃɑtɛl], německy Neuenburg, švýcarskou němčinou Nöieburg) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska. Severovýchodně se nachází kanton Bern, na jihu kanton Vaud, na severozápadě Francie. Hlavním městem je Neuchâtel.
| Republika a kanton Neuchâtel République et Canton de Neuchâtel | |
|---|---|
 Neuchatelské jezero | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Neuchâtel |
| Souřadnice | 46°59′ s. š., 6°47′ v. d. |
| Rozloha | 802,24 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 176 850 (2018) |
| Hustota zalidnění | 220,4 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Vznik | 1034 |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | NE |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
Neuchâtelské jezero leží v jihovýchodní části kantonu. Kanton leží v centru Jurského pohoří. Zatímco jižní část kantonu náleží k úmoří Severního moře (Neuchâtelské jezero / Aara / Rýn), severní náleží k úmoří Středozemního moře (Doubs / Saôna / Rhôna).
Tento kanton se rozděluje na tři regiony.
- Region Vignoble leží u jezera. Jeho jméno je odvozeno od mnoha vinic, které se tu nacházely.
- Region Les Vallées leží více na severu. V tomto regionu leží dvě největší údolí tohoto kantonu: údolí Ruz a Val de Travers. Obě údolí leží ve výšce 700 m.
- Nejvyšší region tohoto kantonu je pohoří Neuchatelois ve výšce 900 až 1065 m. Tento region je tvořen dlouhým údolím, kde leží města La Chaux-de-Fonds, Le Locle a La Brévine.
Města
| Město | Počet obyvatel |
|---|---|
| Neuchâtel | 44531 |
| La Chaux-de-Fonds | 36951 |
| Val-de-Ruz | 17143 |
| Val-de-Travers | 10579 |
| Le Locle | 9864 |
| Milvignes | 9063 |
| La Grande Béroche | 8825 |
| Boudry | 6193 |
| La Tène | 5176 |
Historie
V roce 1011 nechal burgundský vládce Rudolf III. postavit nový hrad na břehu jezera dnes známého jako Neuchâtelské jezero, který postavil pro svoji ženu Irmengarde. Již v roce 1214 je uznán za město. Následující tři století byla pro město dobou rozkvětu a prosperity. V roce 1530 byly měšťany uznány ideály reformace a město se stalo nedělitelné se svým okolím. Město bylo známo jako velice liberální. Pozdější vládci města se snažili rozhodnutí o akceptování reformace zrušit.
V roce 1707 po smrti kněžny Marie z Nemours připadlo knížectví Neuchâtel pruskému králi a braniborskému kurfiřtovi Fridrichovi I. a tím bylo v personální unii s Pruskem. Napoléon Bonaparte sesadil pruského krále Fridricha Viléma III. a na pozici neuchâtelského knížete dosadil jeho náčelníka štábu Louise Alexandra Berthiera.
V roce 1814 bylo knížectví obnoveno Fridrichem Vilémem III. Ten o rok později povolil obyvatelům knížectví připojení do Švýcarské konfederace. Neuchâtel je jediným členským státem Švýcarska, který byl monarchií. Během místní mírové revoluce v roce 1848 se stal Neuchâtel také republikou, král a kníže Fridrich Vilém IV. respektoval volbu obyvatel a nevyslal proti nim vojsko. V roce 1857 se nároků na Neuchâtel vzdal.
Související články
- Seznam neuchâtelských knížat
- Knížectví Neuchâtel
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Neuchâtel na Wikimedia Commons
- Oficiální web kantonu Neuchâtel
