Kamenný kříž u Stonáče

Kříž s chronogramem z roku 1831 se nachází v jihozápadní části katastru obce Bílany na pozemku p.č.1409 v lokalitě přírodní památky u potoka Stonáč na náspu zvaném "Válek". Je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 101316.[1] V MonumNetu uváděná datace 1777 byla zřejmě odhadována před restaurací – po restauraci je chronogram v nápisu jednoznačný a odpovídá i historické skutečnosti o průběhu pandemie cholery v Evropě a Severní Americe v letech 1829–1851. Již v dřívějších dobách stával na tomto místě dřevěný kříž zelené barvy.[2]

Na dvoustupňové základně je umístěn novodobý hranolový podstavec s prolomenými rohy a čtvercovými rámy ukončený odstupňovanou římsou. Dřík se stlačenými volutovými křídly po stranách a s vpadlými zrcadly na čelní straně je ukončen římsou a žlábkováním. Z profilované patky vyrůstá kříž s rameny ukončenými trojlisty. Ukřižovaný je s bederní rouškou uvázanou k levému boku s hlavou mírně skloněnou k pravému rameni a s trnovou korunou na hlavě.

Podle Františka Václava Peřinky zuřila v roce 1831 v kroměřížské farnosti cholera. Město Kroměříž dalo kus pole na cholerový hřbitov, který byl posvěcen a pochováno na něm bylo 106 lidí. Obchodník s železem František Pípal postavil na něm na vlastní útraty úhledný kamenný kříž, na jehož udržování uložil na faře při kostele Panny Marie 40 zl. stř.[3]

Toto cholerové pohřebiště stávalo naproti starého hřbitova na kotojedské cestě v místech, kde dnes stojí Středisko volného času mládeže Šipka. František Pípal si vzal za ženu Terezii, jedinou dceru a dědičku Jiřího Rösnera obchodníka s železem v Kroměříži. Bydleli v domě U Zlatého kohouta vedle měšťanského domu u radnice na Velkém náměstí v centru Kroměříže.[4]

Pikantní na novodobém umístění kamenného kříže v roce 1959 z depozitu v Květné zahradě (kam byl přemístěn z cholerového hřbitova v Kroměříži a odtud ke Stonáči) je dochovaný protokol o sporu kroměřížských měšťanů Jiřího Rösnera a jeho zetě Františka Pípala s obcí Bílany z roku 1810. Jiří Rösner zřídil si po celé délce svého břehu u tzv. jezera taras z vrbových kůlů a prutů, aby chránil svou louku proti vodě. Tím ale způsobil zakřivení příkopu, jež při povodni bude překážkou proudu a způsobí záplavu bílanských pastvin. Pan Rösner uznal námitky deputantů z Bílan a uvolil se k vyrovnání zakřivení tarasu. Zajímavá je i skutečnost, že v roce 1831 v obci Bílany „postavené uprostřed bažin nezemřel na choleru nikdo, zato v Břestě, kde nebylo močálů, lidé velmi mřeli“. Cholera byla v Bílanech zaznamenána ve válce prusko-rakouské v roce 1866 v rámci epidemie tzv. pruské cholery, která si vyžádala 37 obětí.[2]

V roce 2015 byl kříž z čelní i zadní strany poškozen neznámým sprejerem a Kroměřížské technické služby, s.r.o. musely zajistit restaurátorský zásah.

• 
  Nápis s chronogramem na čelní straně dříku
• 
  Nápis na zadní straně hranolového dříku