František Václav Peřinka

Čestný hrob na kroměřížském hřbitově

Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého hrnčíře na samotě Koráb. Samota se nachází blízko Mikulovic v lese u okresní silnice do Horních Dunajovic. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde došlo k setkání s profesorem Rypáčkem, které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. F. V. Peřinka pak pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v Kroměříži.

Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.

Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora Zíbrta. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve Znojmě.

Byl aktivní v českých spolcích, ve kterých přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo. Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do Kroměříže.[3] V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.

Během války působil v Brně[4] a po válce odešel na Slovensko. Působil na několika místech. Byl v Ružomberku, ale i Bratislavě. V roce 1939 se vrátil zpět do Kroměříže, kde ve věku 71 let 14. září 1949 zemřel[5] a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[6] Od roku 1939 až do své smrti žil v měšťanském domě u kroměřížské radnice, na kterém mu byla v roce 1959 umístěná pamětní deska. Dne 19. listopadu 1945 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

F. V. Peřinka na všech svých působištích pracoval jako důkladný a systematický historik-badatel. Soustředil se zvláště na církevní dějiny. Začal publikovat již v 21 letech. Během života publikoval v různých časopisech i sbornících. Například: Od Horácka k Podyjí (1924–1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník, Časopis muzea moravského.

Jeho práce jsou spojeny s místy jeho působišť. Nejrozsáhlejší jsou jeho Dějiny města Kroměříže. Toto dílo má několik svazků a v souhrnu více než 4000 stran. Zachycuje v něm dějiny města od prvních zmínek po rok 1938. S jeho působením na Znojemsku je spojeno jeho dílo Vlastivěda moravská. Toto dílo má tři části podle tehdejších okresů: Jaroslavický okres, Vranovský okres a Znojemský okres.