Kalous americký

Kalous americký patří do čeledi puštíkovití (Strigidae) a rodu kalous (Asio). Existuje celkem šest poddruhů:[2]

• Asio stygius barberoi W. Bertoni, 1930
• Asio stygius lambi R. T. Moore, 1937
• Asio stygius noctipetens Riley, 1916
• Asio stygius robustus L. Kelso, 1934
• Asio stygius siguapa (d'Orbigny, 1839)
• Asio stygius stygius (Wagler, 1832)

Druh popsal Johann Georg Wagler v roce 1832, odborné druhové jméno pochází od názvu mytické řeky Styx, přičemž znamená něco jako „ponurý a temný”. V Brazílii se jí říká „ďáblova sova”.[3]

Kalous americký je ptákem neotropické oblasti,[4][5] vyskytuje se od severozápadního a východního Mexika přes Střední a Jižní Ameriku až do oblastí jižní Brazílie, severní Argentiny a obývá také celý Paraguay.[3][6]

Převážně dává přednost životu ve vysokohorských oblastech od 700 do 3000 metrů nad mořem, naopak nevyhledává nížiny. Nejčastěji se vyskytuje v různých typech lesů, v jihovýchodní části Brazílie a v Belize byl však pozorován při lovu i na savanách.[3]

Kalous americký je středně velký druh sovy, je velký 38 až 46 cm a s hmotností 691 až 675 g, přičemž samice dosahují větší velikosti. Ocas je dlouhý 16,5 až 19,8 cm a křídla dlouhá 29,1 až 38 cm.[3] Druh patří mezi sovy s „oušky”, která jsou u kalouse amerického výrazná. Vztyčí se především, když je zvíře neklidné. Zbarvení je tmavohnědé s bledými skvrnami na zadní straně těla, spodní část těla je tmavě nažloutlá s hnědými znaky. Rovněž ocas je tmavohnědý a relativně krátký. Obličejový disk má hnědé zbarvení s bílým okrajem, oči jsou žluté a roste nad nimi bíle zbarvené obočí.[6] Nedospělí jedinci mají temně modré duhovky.[3]

Druh se podobá kalousovi ušatému (Asio otus), avšak ten dosahuje menší velikosti, dále kalousovi páskovanému (Pseudoscops clamator) a kalousovi pustovka (Asio flammeus).[6]

Kalous americký je noční zvíře, den tráví ukrytý ve vegetaci. Létá pomalu a klouzavě. Samci kalousů amerických se ozývají hlubokým zvukem „whuof” v intervalech okolo 3–5 sekund (ptáci z Kuby mají intervaly delší[6]), samice jim někdy odpovídají zvukem „miah”.[3] Druh se živí pravděpodobně převážně jinými ptáky, část jídelníčku tvoří také menší savci. Dovede zdolat ptáky malé, jako je jakarini modročerný (Volatinia jacarina), i větší o velikosti holuba.[4] Žere rovněž netopýry, které lapá za křídla.[3]

O rozmnožování nebylo zjištěno dostatečné množství informací. Samec láká samici plácáním křídel za letu, samec a samice pak spolu komunikují zvuky podobnými „wak, wak, wak”, když jsou vzrušení. Samice naklade dvě vejce do hnízda, které může být umístěno jak na zemi, tak ve větvích stromů. O mláďata se stará samec i samice; mláďata dožadující se potravy se ozývají zvuky „čít”.[3]

I přes velký areál rozšíření je o tomto druhu známo málo a úroveň ohrožení je nejistá. Sova je zabíjena lidmi[3] a následkem ztráty přirozeného prostředí populace klesá, přesný pokles je neznámý, avšak nezdá se být vysoký. Mezinárodní svaz ochrany přírody kalousovi americkému přiřadil status málo dotčený kvůli rozsáhlému areálu výskytu a početné relativně stabilní populaci silně přesahující 10 000 jedinců, z čehož obojí nesplňuje kritéria pro zařazení mezi zranitelné druhy.[5]