Styx
Styx (řecky Στύγα) je v řecké mytologii dcerou Titána Ókeana a jeho manželky a sestry Téthys. Je bohyní a zosobněním řeky Styx.
Styx | |
---|---|
Gustave Doré: Plavba přes řeku Styx | |
Choť | Pallás |
Děti | Níké Zélos Biá Kratos Echidna Fontes |
Rodiče | Okeanos a Téthys |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohyně
Styx byla nejmladší, ale nejvznešenější ze svých tří tisíc sester – řek. Jejím manželem byl Titán Pallás, zplodili tyto potomky:
- Níké (Vítězství) — pomáhala Diovi k vítěznému zakončení válek. Zeus ji přijal na Olymp a učinil ji svou průvodkyní
- Kratos (Síla) — průvodce nejvyššího boha Dia a pomocník boha Héfaista
- Biá (Násilí) — zosobněná síla, jedna z neoddělitelných vlastnosti nejvyššího boha Dia
- Zélos (Moc, Úsilí, Snaha)
Když Zeus povstal proti Kronovi, svému otci, postavila se Styx na Diovu stranu a přivedla na pomoc i své syny Moc a Sílu a své dcery Ctižádost a Vítězství. Zeus je vzal na Olymp a učinil je svými stálými průvodci.
Řeka
Hrůzná řeka Styx v podsvětí obtéká celou říši mrtvých, je nepřekročitelnou hranicí podsvětí. Největší a nejslavnostnější přísahy se dovolávaly řeky Styx. Taková přísaha byla neodvolatelná, nezrušitelná, nejposvátnější, její porušení bylo přísně trestáno, což se týkalo nejen lidí, ale i bohů.
Řeka Styx v podsvětí tvoří západní hranici Tartaru. Vlévají se do ní řeky Acherón, Pyriflegethón, Kókytos, Aornis a Léthé. Nemá-li mrtvý minci pro převozníka Charóna, musí navždy zůstat na břehu.
Jméno bájné řeky nese podzemní řeka v jeskyni Domica na Slovensku.
Literatura
- Václav Bahník a kolektiv: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
- Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Brána, Praha 2005, ISBN 80-7243-266-4
- Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7