Kolopejka vděčná
Kolopejka vděčná[1] (Kalanchoe blossfeldiana) je druh rostliny z čeledi tlusticovité. Nejznámější z druhů rodu.[2] Druh se pěstuje jako okrasná pokojová rostlina. Mimo olistění tvořeného ztlustlými listy je dekorativní především kvetení. Kvete v únoru až dubnu, při nabuzení druhého kvetení stíněním kvete i v prosinci.[3] V prosinci, v období vánoc, jsou prodávány zvláště červeně kvetoucí odrůdy. Květy jsou někdy používány k aranžování, ale spíše jako doplňkové květy.
Kolopejka vděčná | |
---|---|
Kolopejka vděčná (Kalanchoe blossfeldiana) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
Čeleď | tlusticovité (Crassulaceae) |
Rod | kolopejka (Kalanchoe) |
Binomické jméno | |
Kalanchoe blossfeldiana Poelln., 1934 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
V roce 1930 byl druh přivezen z Madagaskaru do Evropy (do Postupimi)[6] Robertem Blossfeldem, berlínským botanikem a prodejcem semen, a pojmenován podle něj Kalanchoe blossfeldiana. V rámci rodu jde o popularitou nepřekonaný druh.[2]
Rozšíření
Původní druh je rozšířen na severním Madagaskaru,[4] na poměrně chladných horských planinách v humózní půdě. Druh je široce pěstován jako okrasná rostlina.[7]
Popis
Rostlina dorůstá výšky až 30 cm, má tmavě zelené, masité lysé listy. Listová čepel je oválná, podlouhlá nebo vejčité podlouhlá, asi 7 cm dlouhá, 4 cm široká, mírně vroubkovanými okraji.[4] Štíhlé vzpřímené květní stonky jsou zakončeny vrcholíky šarlatově červených květů. Kvete hojně na jaře a po iniciaci i v zimě.[2]
Pěstování
Je uváděna jako rostlina jejíž pěstování je nenáročné.[8]
Stanoviště
Umisťuje se na teplé a velmi světlé místo, snese přímé slunce. V letních měsících může být rostlina také umístěna venku (letněna). Pěstování ve volné půdě je možné, ale pouze v teplých oblastech planety, nesnáší mráz. Doporučuje se také druh pěstovat v přiměřeně velkých květináčích, ve větších nádobách roste hůře. Teplota půdy nemá nikdy klesnout pod 10 °C, ale nemá překročit 18 °C. Přes zimní měsíce je třeba rostliny udržovat na světlém chladném bezmrazém místě při teplotě 14—16 °C. V zimě je doporučeno výrazně omezit zálivku.
Pěstební substrát
Je doporučována směs pařeništní zeminy, písku a listovky, v půdě s 5,5–7,0 pH,[9] tedy humózní mírně kyselé a neutrální zahradnické zeminy. Lze ale použít běžně dostupný substrát pro hrnkové květiny nebo zahradnický substrát, jež jsou míchány na základě rašeliny. Druh velmi dobře snáší i hlinité půdy (např. hlinitý kompost a hlinitopísčitou zeminu s listovkou[6]) ornici nebo mírně zásadité půdy, i půdy s obsahem vápníku, ačkoliv zde roste pomaleji. Na živiny bohaté půdy podporující růst mohou způsobit hniloby během přezimování.[6]
Některé zdroje na internetu uvádí že je třeba použít lehčí, humózní a dobře propustný substrát s významným podílem rašeliny pro dosažení kyselého pH.[10]
Zálivka a přihnojování
Po celý rok je třeba zalévat až půda na povrchu vyschne, především nepřelévat. Rostlina snese přísušky[11] i omezenou zálivku lépe než přelití.
Hnojení je doporučeno během vegetace (od května přes léto), každé 2 týdny. Je vhodné s hnojením dusíkem skončit v polovině srpna nebo v červenci, a použít draselné hnojiva, aby měkká pletiva do zimy dobře vyzrála. Dusíkem není doporučováno přehnojovat, protože u tohoto druhu vedou vyšší dávky dusíku k napadení mšicemi.[6]
Zemina je ideální s dostatkem humusu, který může být dodáván (ve formě kompostu) s novou zeminou při přesazování na jaře.
Kvetení a indukce kvetení
Kalanchoe je rostlinou krátkého dne. Pro vyvolání dalšího kvetení je třeba rostlinu po odkvětu postavit na chladnější místo (16 °C) a přikrývat po dobu jednoho měsíce tak, aby byla zatemněna 12 hodin. Bez tohoto opatření pokvete kalanchoe až na jaře. Teplota během zatemnění nesmí být vyšší než 15 °C, jinak se mění barva rostliny.[6]
Podle dostupných zdrojů je kvetení u kalanchoe řízeno hormonálně (fytohormony), během krátkého dne se obsah některých látek v rostlině výrazně snižuje.
Bylo zjištěno, že kvetení u kolopejky vděčné přirozeně inhibuje (mimo jiné) kyselina gallová. Její obsah v listech druhu se zvyšuje během vegetace v období dlouhého dne a během období krátkého dne klesá.[12] Během dlouhého dne se v rostlině ovšem zvyšuje i obsah dalších organických sloučenin, například fenolických sloučenin nebo taninu, ale není zcela jednoznačné, které látky se jakým dílem na fotoperiodicitě podílejí.[13][14] Kvetení bude delší na chladnějším místě. Je vypěstováno mnoho kultivarů s různými barvami květů a plnokvěté odrůdy.[4]
Komerční použití
Prodávaná rostlina má mít 6–8 květních stvolů (současně kvetoucích), aby byla rostlina působivá, proto je během pěstování zaštipována. jako komerčně významné jsou zmiňovány zakrslé formy 'Christel Preuss' hort. a 'Ernst Thiede' hort. které jsou umělým zkracováním dne připravovány k prodeji kvetoucích rostlin o Vánocích (ČSSR, 1957).[15]
Vegetativně
Množí se na jaře nebo v létě[9] řízkováním vrcholovými řízky se třemi páry listů. Podle některých autorů může být ale množena listovými řízky v únoru.[9] Zakořeňuje snadno.
Řízek se ošetřuje růstovým stimulátorem, který se zapíchne do lehkého množárenského substrátu (zlehčující příměsi s rašelinou, často ve směsi dvou částí rašeliníku a jednoho dílu písku.[9]) ve vytápěném skleníku nebo poloteplém pařeništi na vzdálenost 3 cm. Je vhodné přistínění za prudkého slunečního záření. Při teplotě 20–25 °C zakoření za 2 týdny. Do květináče se přesazuje v květnu, je doporučena směs listovky, pařeništní zeminy a písku 2 : 2 : 1, podle jiných autorů výživnější směs pařeništní a kompostové zeminy a písku (poměr 2: 1: 4). Řízek se poté seřezává v květnu nebo červnu, aby se rostlina rozvětvila.
Některé firmy množí opakovaně řízky z pěstovaných rostlin (při seřezávání), takže ani nepoužívají matečnice.[9]
Josef Vaněk k tomu uvádí: „Chceme li zachovati přesnost druhu, musíme množiti řízky, což jde velmi snadno. Avšak stálým množením řízky ochabuje vzrůst, je tudíž nutné občas omladit kulturu výsevem.“[6]
Kultivar 'Yucatan' byl testován ohledně reakce na organizaci a vytváření nových pletiv při vegetativním množení při použití různých kombinací auxinů a cytokininů. Nejrychleji byly kalusy indukovány a tvořeny s přírodní IAA (kyselina indolyloctová) a Z (zeatin).[16]
Generativně
Nejvydatnější a nejúspornější pro množení je rozmnožování semenem.[9] Semeno je velmi jemné, 82 000 semen v 1 g.[9]
Kolopejky lze také množit generativně výsevem. Jako vhodnější jsou doporučeny únorové, březnové a dubnové výsevy. Výsevy se doporučuje přikrýt sklem. Při výsevu v lednu semenáčky trpí nedostatkem světla a jsou zpočátku choulostivé.[17] Může být vyseta až do června.[9]
Pro množení semenem je doporučován substrát z listovky a písku 3:1. Semena klíčí 14 dní po výsevu. Za 4[9]–6 týdnů[3] po výsevu je rostliny vhodné poprvé přepichovat tak, aby se rostliny vzájemně nedotýkaly. Po přesázení do květináčů je vhodné vysenkovat do pařeniště a dočasně přistínit, později vzduchovat a otužovat.[17] Rostliny kvetou asi za rok po výsevu.[17]
Kultivary
Pěstované kultivary:[3]
- 'Abendstern' okrové květy
- 'Albert Graser' svítivě červené
- 'Apricot' růžové
- 'Feuerzwerg' šarlatově červené
- 'Gelber Liebling' žluté
- 'Melody' červené květy se žlutým lemem
- 'Morgensonne' žlutavé
- 'Niirnberg' červené květy
- 'Orange Triumph' oranžově červené
- 'Christel Preuss'[15][6]
- 'Ernst Thiede'[15][6]
Choroby a škůdci
Trpí především fyziologickými chorobami spojenými s chybami při pěstování, nadměrná zálivka, sluneční úžeh nebo poškození v důsledku zastínění. V nadměrně zahuštěné kultuře s horším prouděním vzduchu dochází k výskytu houbových chorob (padlí) a plísní. Mohou být napadeny mšicemi, zejména v prostředí se suchým vzduchem.[9] Při nadměrné zálivce, nebo při přezimování ve vlhké půdě, hnije.[6][11] Může být poškozena silným větrem.[11]
Je udáváno, že rostliny pěstované v tmavých a vlhkých částech skleníku mohou mít na listech hnědé skvrny, takové rostliny jsou neprodejné. Při teplotě pod 15 °C trpí kořeny hnilobami.[17]
Jedovatost
Kolopejka vděčná i další druhy rodu obsahují glykosidy s účinky na srdeční svalstvo, rostliny jsou toxické pro dobytek a menší zvířata. V Jižní Africe a Austrálii, kde se tyto rostliny vyskytují ve volné přírodě, jsou otravy skotu a ovcí běžné. Může být tedy nebezpečná pro chovaná zvířata v domácnosti. Již během několika hodin přicházejí bolesti břicha a zvracení. Během léta jsou koncentrace toxinů vyšší. Toxická dávka pro malá zvířata není udávána, ale u telat je letální dávka odhadnuta na 7 g květů / kg tělesné hmotnosti nebo 40 g listů / kg tělesné hmotnosti.[18]
Druhy kalanchoe jsou udávány jako nejedovaté pro člověka nebo s neznámou jedovatostí pro člověka.[19]
Invazivní rostlina
Ačkoliv jsou popsány tendence druhu zplaňovat v teplých oblastech[20], druh není označen jako plevel nebo jako invazivní druh.[21]
Odkazy
Reference
- ÚKZÚZ. Skončení ochranných práv a registrace odrůdy. Věstník ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Září 2007, čís. 6(3). Dostupné online.
- GRUNERT, Christian. Zimmerblumen. vydání třetí. vyd. Berlin: Deutscher Bauernverlag, 1956. S. 235–236.
- HIEKE, Karel. Pokojové rostliny. 1. vyd. Praha: SZN, Rostlinná výroba., 1979. 414 s. S. 269.
- JACOBSEN, Hermann. Das Sukkulenten lexikon. [s.l.]: VEB Gustav Fischer Verlag, 1970. 249–257 s.
- Kalanchoe blossfeldiana [online]. Missouri botanical garden. Dostupné online.
- VANĚK, Josef. Zahradnické květinářství: Pěstování nejdůležitějších tržních a hrnkových rostlin: Prakt. návod pro zahradníky, zahrad. dorost a pro školy. 1949. vyd. Chrudim: nákl. vl., 826 s. S. 482–483. Uváděna jako jako K. blossfeldiana..
- Taxon: Kalanchoe blossfeldiana Poelln. [online]. USDA GRIN [cit. 2015-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12.
- Kolopejka | Kalanchoe blossfeldiana: pěstování [online]. ceskestavby.cz. Dostupné online.
- MEISSNER, Eckart. Zierpflantzen. [s.l.]: Deutscher Landwirtschaftsverlag, 1963. S. 108–711.
- Kolopejka [online]. konev.cz. Dostupné online.
- Kalanchoe blossfeldiana [online]. Missouri botanical garden. Dostupné online.
- PRYCE, R.J. Gallic acid as a natural inhibitor of flowering in Kalanchoe blossfeldiana [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- SCHWABE, W. W. Studies of Long-day Inhibition in Short-day Plants [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- W. W. SCHWABE. Evidence for a Flowering Inhibitor Produced in Long Days in Kalanchoe blossfeldiana [online]. Oxford University Press [cit. 2015-04-29]. Dostupné online. (anglicky)
- FEIX, Bohumil. Květinářství: učební text pro zeměd. techn. školy.. 1. vyd. Praha: SZN, 1957. 460 s. S. 222. Zmiňována zde jako Kalanchoe globulifera v. Coccinea Perr..
- VARGA,, A. Effects of auxins and cytokinins on epigenetic instability of callus-propagated Kalanchoe blossfeldiana Poelln.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
- HIEKE, Karel a kol. Pokojové květiny ozdobné květem.. 1.. vyd. Praha:: SZN, Rostlinná výroba, 1970. 363 s. S. 176–177.
- Toxicology Brief: Kalanchoe species poisoning in pets [online]. Dostupné online.
- HOME GUIDES Poisonous Kalanchoe Blossfeldiana by Teo Spengler, Demand Media [online]. Dostupné online.
- SPENGLER, Teo. Poisonous Kalanchoe Blossfeldiana [online]. Dostupné online.
- Kalanchoe Blossfeldiana Kalanchoe [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalanchoe blossfeldiana na Wikimedia Commons
- (anglicky)rhs.org.uk, Kalanchoe blossfeldiana, flaming Katy
- Kalanchoë blossfeldiana