Zemina (zahradnictví)

Požadavky na vlastnosti zeminy se liší dle druhu. Obecně lze říci, že jsou vyžadovány tyto vlastnosti:[2]

• ukotvení rostliny (musí být schopny udržet rostlinu)
• dobře zabezpečit výživu rostliny
• dobrá propustnost a nasákavost vodou - musí být schopna udržet dobrý poměr vody a vzduchu ve skulinách, požadovaný druhem rostliny
• vhodné pH požadované druhem rostliny
• zemina má být prosta toxických látek, chorob a škůdců a dalších znečištění (např. plasty, střepy)

Zahradnické zeminy lze dělit například podle:

• obsahu surového humusu - surový humus, nerozloženou organickou hmotu obsahují především listovka, vřesovka, jehličnatka, mechy, rašelina, drcená kůra a kůrové substráty, slatinná zemina (slatinka)
• fyzikálních vlastností
• obsahu živin - vyšší obsah volných živin obsahují především kompostová zemina, ornice atp.
• původu - dělení podle rašelinného, minerálního původu, náhradní hmoty, meliorační hmoty.

• listovka[1] - vzniká rozkladem listí (až 3 roky), používaná i jako ochrana proti mrazu, ceněná zejména listovka z buku. Listovka má neutrální pH a určitou vylehčovací schopnost. Podle některých zdrojů mezi nejvhodnější patří také listí ovocných stromů[3], a to přesto, že může obsahovat zárodky patogenů. Za nevhodné je označováno listí z kaštanu a ořešáku. Vlastnosti listovek jsou rozdílné podle druhu použitého materiálu.
• vřesovka[1] - vznik rozkladem vřesovcovitých, kyselé pH (4-5), vysoká nakypřovací schopnost a propustnost, chudá na živiny.
• jehličnatka[1] (hrabanka) vzniká rozkladem opadanky v jehličnatých (borových) lesích, hrubá vrstva na povrchu půdy, kyselé pH (4-5), vysoká nakypřovací schopnost a propustnost, chudá na živiny. Skladováním se rozkládá a není vzdušná, smrková hrabanka je nevhodná (hutná, rychle se rozkládá).
• rašeliník[1] (sfágnum, sphagnum) vznik úhynem, uschnutím, rašeliníku (Sphagnum), substrát je chudý na živiny, hrubě vláknitý, má vysokou nasákavost, vhodný pro pěstování bromélií a orchidejí, nahrazován molitanem a dalšími náhradními hmotami.
• mechy[1] - jako rašeliník, především je používán bělomech, vhodný pro pěstování bromélií a orchidejí, používán pro dobrou nasákavost vodou.
• rašelina[1] - vzniká rozkladem rašeliníku, kyselé pH (4-5, i nižší), dobrá nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost, chudá na živiny, nesmí vyschnout. Je rozlišována vrchovištní rašelina (silně kyselá) a slatinná rašelina (méně kyselá). Kvalita rašeliny závisí na stupni rozložení organické hmoty. V květinářství je používána světlá vrchovištní rašelina, která má trvale vysokou nakypřovací schopnost a je kyselá. Rašelina je používána jako součást směsí zemin. Lze používat i jako pěstební a množárenský substrát, má ale kyselé pH a je chudá na živiny. Pro výsevy některých rostlin je nevhodná.
• slatina[1] - vzniká rozkladem organických a ukládáním anorganických látek, obvykle bohatá na živiny, reakce podle obsahu látek slabě kyselá nebo neutrální.
• slatinka (morovka)[1] - rašelinná zemina, obsahuje často uhličitan vápenatý, pH 4-7, nižší nakypřovací schopnost, vhodná pro kamelie a hortenzie.
• kořeny kapradin - především kořeny kapradiny druhu podezřeň (Osmunda regalis) a osladič (Polypodium vulgare). Substrát je chudý na živiny, má kyselé pH (5), je hrubě vláknitý, má dobrou nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost. Musí být vlhká při použití. Zemina je chudá na živiny. Bývá nahrazována jinými substráty.
• pařeništní zemina[1] - zkompostováním hnoje v pařeništi. Známa je nižší nakypřovací schopnost, nasákavost a propustnost, zemina je ale bohatá na živiny pH 7. Může obsahovat zbytky pesticidů a hnojiv a zárodky chorob a škůdců.
• hnojovatka[1] - zkompostovaný hnůj, přidává se jako hnojivo. Málo používána.
• kompostové zeminy - různé vlastnosti, přidávají se jako hnojivo.

• drnovka[1] - vzniká kompostováním drnů, neutrální pH (7,5), těžká zemina, vysoký obsah hlinitých částic, nahrazuje méně vhodnou ornici. Připravuje se kompostováním vrstev drnů s chlévským hnojem, do směsi je přidáno pálené vápno a močůvka. Po půl roce kompostování se hromady přehazují a jedenkrát za rok promíchají. Bývá používána jako zemina pro některé skleníkové kultury květin, vyžadující těžší živné půdy (chrysantémy, karafiáty, pelargonie).

• množárenský substrát - 1 díl rašeliny a a dva díly polystyrénu