Kašmír (látka)

Kašmírská vlna je textilní materiál získávaný ze srsti kašmírské kozy. Textilie (např. paisley) ze srstí těchto zvířat jsou známe už nejméně 2000 let. Označení kašmírská vlna pochází údajně od perského hodnostáře Ali Em Hamdani, který ve 14. století zavedl v Kašmíru zpracování těchto vláken v širokém měřítku.[1] V Evropě se dostaly výrobky (šály) z kašmíru do obliby teprve na začátku 19. století.[2]

Ve 2. polovině 19. století vynalezl Skot Dawson techniku strojního odstraňování hrubých chlupů (dehairing) z rouna kozí srsti. Až do 70. let 20. století to bylo tajemství přísně střežené evropskými výrobci příze, takže se téměř celá produkce kašmírské vlny mohla vyvážet z Asie jen ve formě vlákenného rouna. Teprve koncem 20. století vzniklo v Číně a v Mongolsku několik joint ventures, které se zabývají výrobou textilií z kašmírových vláken a v Číně byla vyvinuta vlastní technologie strojního odchlupování a spřádání kašmírových vláken.[3]

Kašmírové vlákno cca 1000 x zvětšeno

Vlastnosti
Šál z kašmírové vlny (z konce 20. století)

Srst kašmírské kozy sestává z cca 1/3 z podsady s jemnými vlákny (ø 14–20 µm), kterých se získává asi 100–150 g ročně z každého zvířete a ze 2/3 pesíků (hrubých chlupů) a nečistot [4]. Vlákna z podsady jsou 4–10 cm dlouhá, s 5–6 šupinkami na 0,1 mm, pevností 9–11 cN/tex, v barevných odstínech od bílých až po tmavohnědé, jsou pružná, velice hřejivá, mají hebký omak a sklon ke žmolkování [5].

Rozsah zpracování kašmírské vlny

V 1. dekádě 21. století se odhadovaly celosvětové roční dodávky surové vlákniny na 16 000 tun, na kterých se podílely: Čína 73, Mongolsko 18, Afghánistán 6 % a zbytkem menší producenti (Austrálie, Írán aj.). Cena vytříděných (dehaired) vláken ke spřádání obnášela cca 60–90 US$/kg [6].

Příprava vlny ke spřádání

Vlákna z kozí srsti se získávají kartáčováním nebo stříží. Vlákna se potom ručně třídí podle barvy a (přibližné) jemnosti a perou. Z vyprané vlákniny se pak odstraňují hrubé chlupy a nečistoty – ručně nebo na speciálních strojích.[7] Chomáče vláken se pak strojně rozvolňují a případně mísí s vlnou nebo s šapovým hedvábím.[7]

Výroba příze

Většina přízí se vyrábí velmi podobnou technologií jako mykaná ovčí vlna. Dopřádání velmi jemných kašmírových přízí (až 17 tex) se provádí na selfaktoru.[7]

Známé jsou také příze vyrobené na způsob česané vlny (16 % výčesku).[8] [9] Údaje o rozsahu jejich výroby nejsou zveřejňovány.[10]

Kašmírové příze se často skají ze 2–8 nití.[11]

Použití

Zboží z kašmírské vlny je vesměs mnohem dražší než srovnatelné výrobky z jiných materiálů. Protože rozdíly mezi kašmírskou a např. ovčí vlnou rozezná jen odborník s pomocí mikroskopu, vydávají se v obchodě imitace s příměsí levnějších materiálů často za výrobky z „pravého“ kašmíru.[12]

Klasický kašmírový vzor na tkaninách představoval špičku palmy datlové. Byl známý už ve starém Babyloně.[14]

Příbuzné druhy vláken

Pašmína
Související informace naleznete také v článku pašmína.

Pašmína, starý perský výraz pro vlnu, je ušlechtilá forma kašmíru. Její vlákno se získává též z nejjemnějšího chmýří kašmírské kozy, především pak z tibetské horské kozy (též čiangra nebo chyangra), která žije v Himálaji ve velké výšce a produkuje proto obzvláště jemnou podsadu jako ochranu proti extrémně nízkým teplotám. Postup získávání surového materiálu je však stejný, ovšem výběr lepšího materiálu vede k tomu, že jedna koza poskytuje jen přibližně 50 g vhodné vlny ročně.

Na trhu je pašmína prodávána často kombinovaná s jistým podílem hedvábí, což zvyšuje její pevnost a jemnost. Z pašmíny se vyrábějí především šály, ale také přehozy, sukně apod.

Šáhtúš
Související informace naleznete také v článku Šáhtúš.

Šáhtúš je nejjemnější kašmírskou přízí. Do Evropy se dostal ve větším měřítku v devadesátých letech 20. století a získal si oblibu ve formě šálů, označovaných často jako královský šál. Jeho vlákno je tenké jen kolem 11 mikronů, tedy daleko tenčí nežli kašmír nebo lidský vlas.

Problematické u šáhtúše je, že tibetskou antilopu, z jejíž srsti se surový materiál získává, se nepodařilo domestikovat (na rozdíl od kašmírské kozy, ze které se získává kašmír či pašmína). K získání srsti musí tato antilopa být zastřelena, protože v horách ji nelze odchytit živou. Kůže se stahuje a až potom vyčesává srst. Ke zhotovení jednoho šálu je třeba srsti z přibližně pěti antilop. Koncem devadesátých let minulého století bylo v příslušné oblasti nalezeno více míst s několika sty zabitých a stáhnutých antilop. To vedlo k protestům, poté konečně k zařazení tibetské antilopy k chráněným (ohroženým) druhům a k zákazu této tkaniny.

Přes mezinárodní zákaz výroby i prodeje této látky se šáhtúš však dále vyrábí, v turistických střediscích Indie každý obchodník rád ukáže svou zásobu, schovanou pod regálem v kufříku. Na černém trhu obnáší cena jednoho normálně velkého šálu kolem 5000 dolarů.

Galerie kašmírových vláken

(Snímky z výroby kašmírových textilií v Mongolsku)

Odkazy

Externí odkazy

Literatura
  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 215–217, 7. přepracované vydání, Frankfurt nad Mohanem: Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 354

Reference
  1. Cashmere wool [online]. WikiZero, 2020 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Cashmere [online]. Encyclopaedia Britanica, 2020 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Franck: Silk, mohair, cashmere and other luxury fibres, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1-85573-540-7, str. 227-228
  4. Obsah jemných vláken v surové vlně (německy): http://www.cashmere.org/cm/facts.php Archivováno 16. 2. 2014 na Wayback Machine
  5. Dostupné online: Vlastnosti kašmírových vláken (německy): http://www.cashmere.org/cm/facts.php Archivováno 16. 2. 2014 na Wayback Machine
  6. Analýza produkce kašmíru v Afghánistánu (anglicky): http://afghanag.ucdavis.edu/other-topic/markets/marketing-reports/Rep_Cashmere_Value_Chain_USAID.pdf Archivováno 23. 12. 2014 na Wayback Machine
  7. Woolen Spinning Machinery [online]. Cormatex, 2019 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Laboratorní testy kašmírových česanců (2004, anglicky): https://dro.deakin.edu.au/eserv/DU:30024588/mcgregor-processingand-2004.pdf
  9. Luxery fibre lines [online]. NSC, 2017 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Patent na výrobu česané kašmírové příze (2012, anglicky) https://www.google.de/?gws_rd=ssl#q=%22cashmere+worsted+yarn+production%22 Archivováno 24. 4. 2016 na Wayback Machine
  11. 8-Ply Cashmere [online]. Purl Soho, 2020 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Bei Kaschmirwolle handelt es sich oft um Imitate [online]. Badische Zeitung, 2012-11-22 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (německy)
  13. Příklady kašmírových tkanin: http://www.gobi-cashmere.com/cashmere_products/woven.html Archivováno 1. 1. 2015 na Wayback Machine
  14. Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 186-189
  15. Mahogany Cashmere [online]. Mahogany, 2015 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. (německy)

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.