Osnovní pletenina

Osnovní pletenina (angl.: warp knitwear, něm.: Kettenwirkware) je textilie vzniklá provléknutím soustavy nití vazebními prvky v celém řádku naráz ve směru sloupku.[1]

Z historie osnovních pletenin

První osnovní pletenina vznikla patrně spolu s vynálezem ručního osnovního stávku v poslední čtvrtině 18. století (Angličan Crane), rašlové pleteniny přišly poprvé na trh v roce 1855 v Sasku. K podstatnému rozvoji výroby osnovních pletenin však došlo teprve ve 20. století. V roce 1954 bylo vyrobeno 1000 osnovních stávků a začala sériová výroba rašlů. O 10 let později se počet osnovních strojů zvýšil na desítinásobek a v roce 1974 na 50 000.[2] Od konce 20. století se značně rozšiřuje výroba osnovních pletenin pro technické účely a téměř všechny krajky pocházejí ze speciálních osnovních strojů.[3]

V roce 2018 dosáhl celosvětový výnos z prodeje osnovních pletenin 12 miliard USD, pro příštích 5 let se počítalo s průměrným ročním přírůstkem 5 %.[4]

Příze v osnovních pleteninách

Nejpoužívanější materiál jsou (hladké, tvarované i elastické) syntetické filamenty. Staplové příze na pleteniny mohou být ze všech běžných umělých vláken, z přírodních materiálů je nejpoužívanější bavlna, efektní příze jsou vhodné jen na stojité niti a útkové efekty.[5] Fóliové příze (obvykle řezané přímo na pletacím stroji) se v posledních letech stále častěji používají na sítě a obalové pleteniny.[6]

Vazby osnovních pletenin

Očka, jako základní prvek vazby, se u osnovních pleteniny často doplňují pomocnými elementy, ke kterým patří zejména klička, flotáž, útek a stojitá nit.[7]

V závislosti na počtu jehelních lůžek na pletacích strojích se zpravidla rozlišují tři velké skupiny vazeb

  • Na jednolůžkových strojích se dají zhotovit jen jednolícní vazby
  • Oboulícní vazby jsou možné jen na strojích se dvěma jehelními lůžky (Na dvoulůžkových se dají vyrábět také vícevrstvé tzv. distanční pleteniny
  • Na dvoulůžkových strojích s dutými kladecími jehlami se dají zhotovit obourubní pleteniny, které se však prakticky sotva vyrábí.

V závislosti na způsobu kladení osnovních nití na jehly (přímé, střídavé postupné) vzniká jedna ze základních vazeb, ke kterým se většinou počítá: řetízek, trikot, sukno, satén, samet, atlas a kepr. Od těchto se odvozuje řada kombinací, např. prolamovaná, žebrová, plyšová, krytá, filetová, simplexová atd.[8]

Vzorování osnovních pletenin

Druhy vzorované vazbou

Jsou to např.: krytý, prolamovaný, nopový, plyšový, žebrový vzor, příčné vlny, milanés[8]

Vzorování s pomocí přídavného zařízení

Např.: vzorovým lisem, vzorovacími kladecími přístroji, srážecím plechem (nebo drátem), žakárovým zařízením [9]

Vlastnosti

Osnovní pletenina je většinou nesnadno páratelná, méně roztažná (roztažnost pleteniny podstatně ovlivňuje délka platinových obloučků), má hladší povrch, je odolnější proti oděru, zkrucování a krčení než zátažné zboží.[10]

Hustota pletenin se v závislosti na rozteči jehel pohybuje od 1 do cca 170 oček na 10 cm a nejjemnější hadičky (na okrouhlých strojích) se dají vyrábět s průměrem cca 7 mm, zatím co nejširší úplety mohou dosáhnout až 6 metrů.

Způsoby výroby hlavních druhů pletenin

Výroba na každém ze čtyř hlavních druhů osnovních strojů se zaměřuje převážně na určité sektory použití pletenin:

Pletací stroje Příklady použití pletenin
Ploché osnovní stávky svrchní a sportovní oděvy, čalounění aut a nábytku, tyly a jemné sítě[5]
Rašly krajky a záclonoviny, distanční pleteniny, plyše, geotextilie a obaly, obuvní svršky, podklady na lamináty a výztuže kompozitů[5]
Galonové stávky pozamenty, elastické pásy, bordury[11]
Okrouhlé osnovní stávky miniaturní hadičky a filtry, duté šňůrky[12]

Galerie osnovních pletenin
  • Profil dvoulůžkového rašlu s šesti kladecími přístroji
  • Struktura trikotové vazby
  • Krajka zhotovená na rašlu
  • Průřez distanční pleteninou
  • Rybářská síť z osnovní pleteniny

Literatura
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 363
  • Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 239-240
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 706-740

Reference
  1. Osnovní pletenina [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (česky)
  2. The Development History Of Warp Knitting Machine [online]. Jiangyin, 2018-11-09 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Historie [online]. Karl Mayer, 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (německy)
  4. Knitted Fabric Market Size [online]. Grand View Research, 2019 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Virtueller Showroom [online]. Karl Mayer, 2018-05-25 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (německy)
  6. Cutting and Drawing Unit [online]. ISO FTL, 2018-05-25 [cit. 2020-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. (anglicky)
  7. Vazevní prvky pleteniny [online]. E-LTex, 2018-05-25 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (česky)
  8. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 707-721
  9. Maschentechnik (Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1979)
  10. Warp vs Weft Knitting [online]. RehanAshraf, 2014 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Crochet knitting department [online]. M.Maurer, 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Circular Warp Knitting Machine [online]. Harry Lucas Textilmaschinen, 2018 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.