Čiru

Dospělé zvíře dosahuje délky kolem 140 cm, výšky v plecích kolem 85 cm (samičky 75 cm) a váhy kolem 40 kg (samičky pak kolem 30 kg). Čiru má hustou srst šedé až červenohnědé barvy, v břišní krajině je zbarvení světle krémové. Samci mají na čele a předních končetinách kontrastní černou kresbu, která je u samic a mláďat méně výrazná. Zimní srst je mnohem delší než letní a má světlejší odstín. Samci mají dlouhé, mírně prohnuté rohy, dlouhé až 70 cm. Některými znaky se čiru podobá sajze. Jedná se rozšířený čenich s objemnými nosními dutinami, hustou srst a nápadně malé, zakulacené boltce. Jedná se spíše o následek konvergence neboť oba druhy si nejsou blíže příbuzné.

Zařazení tohoto druhu je již dlouhou dobu sporné. Částečně byla čiru přiřazována ke gazelám, částečně ke kozám, v některých případech pro ni byla vytvořena zvláštní podčeleď pantholopinae. Molekulárně-genetické průzkumy novějšího data ukazují, že řazení tohoto druhu ke kozám je zřejmě správné, i když čiru s nimi svým vzhledem nemá žádnou podobnost.

Čiru žije především v Tibetu a Kašmíru v oblastech ležících mezi 3500 a 5500 m nadmořské výšky, kde teploty mohou klesnout až na -40 °C (v oblasti Nepálu již byla zřejmě vyhubena).

Zatímco samičky s mláďaty a dorostem tvoří skupinky kolem deseti zvířat, žijí dospělí samci ojediněle, pokouší se však během období páření (listopad a prosinec) získat kontrolu nad větší skupinou samic. Přitom mezi nimi dochází k bojům, kdy si svými špičatými rohy zasazují často smrtelné rány. K vrhu mláďat dochází během června a července. Samice rodí jen jedno mládě.

Dlouhou dobu patřily tyto antilopy k nejrozšířenějším zvířatům v Tibetu. V první polovině dvacátého století se stav této antilopy odhadoval ještě na přibližně jeden milion exemplářů, v devadesátých letech činily odhady stavu kolem 75 tisíc.

Dnes je čiru vedena v mnoha listinách jako ohrožený druh, v červeném seznamu IUCN vykazuje v kategorii EN (ohrožený druh) kritérium A2d, tedy snížení stavu o 50 procent za posledních deset let s nebezpečím brzkého vyhubení. Podle jiných odhadů byl její stav redukován o 10 000 až 20 000 exemplářů ročně.

Tento extrémní pokles má dva důvody:

• Prášku získaného z rohů samců, je v tradičním čínském lékařství připisován velice silný léčivý účinek.
• Ze srsti antilopy se vyrábí velice vzácný a drahý druh kašmírské vlny – šáhtúš. Na výrobu jednoho šálu z tohoto materiálu je třeba srsti tří až pěti antilop.

Jak v Číně tak i v Indii je čiru velice přísně chráněna. Prosazení tohoto zákazu je však vzhledem k velké ploše, na které čiru žije, velice problematické a dalšímu hubení této antilopy nebrání ani mezinárodní smlouvy, zakazující obchodování s výrobky ze srsti a rohů tohoto ohroženého druhu. Značnou roli zde hraje skutečnost, že zatímco jiné druhy, z jejichž srsti se získává materiál pro výrobu kašmírské vlny, se podařilo domestikovat, žije čiru výlučně divoce v přírodě, její odchov se dosud nepodařil. K získání vlny je proto nutné antilopu zastřelit. V minulosti bylo objeveno několik pohřebišť s mrtvolami několika set těchto antilop.

• Kašmír (látka)
• Goa (antilopa) - tibetská gazela

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čiru na Wikimedia Commons

• červený seznam IUCN, čiru (anglicky)
• údaje Arkive.org, čiru (anglicky)
• Save the Chiru (anglicky)
• obrázky antilopy čiru