Dux (titul)

Dux (plurál ducēs) je latinský výraz původně pro vůdce, zejména vojenskou hodnost vojevůdce a kmenového náčelníka. Později označoval šlechtický titul česky zvaný vévoda, případně i knížete.

Ilustrace S. Ventzslaus dux bohemiae – Svatý Václav, vévoda český v Schedelsche Weltchronik, 1493

Etymologie a varianty

Latinský výraz dux – „vůdce“, je odvozen od slovesa ducere – „vést“. Později vznikly národní a místní varianty titulu vévoda: francouzské duc nebo anglické duke, benátský dóže (doge). Novověké italské duce pak ve 20. století získalo obdobně jako německé Führer posunutý význam nacionalistického fašistického „vůdce“.

Historie

V dobách Římských republik se výraz dux vztahoval na vojenské velitele (vojevůdce), a to i mimo římskou říši, jednalo se však o obecné označení vojevůdce, než o formální hodnost. Julius Caesar ve svých Commentarii ke Galským válkám, užívá výrazu dux pro keltské generály, s výjimkou jediného římského velitele, který neměl žádnou oficiální hodnost.[1]

Související články

Reference

Thomas Wiedemann, “The Fetiales: A Reconsideration,” Classical Quarterly 36 (1986), s. 483. Oním Římanem označovaný titulem dux je Publius Crassus, jenž byl příliš mlád na to, aby zastával funkci.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Thomas Wiedemann, “The Fetiales: A Reconsideration,” Classical Quarterly 36 (1986), s. 483. Oním Římanem označovaný titulem dux je Publius Crassus, jenž byl příliš mlád na to, aby zastával funkci.