Juval Noach Harari

Juval Noach Harari se narodil v Haifě a vyrůstal v nedalekém městě Kirjat Ata. Střední vzdělání získal ve Vzdělávacím centru Leo Baecka v Haifě, které se hlásí k Světové unii progresivního judaismu. V letech 1993–1998 studoval historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde získal bakalářský a magisterský titul za své práce o středověké logistice a zásobování. Jeho doktorát z roku 2002 na Jesus College Oxfordské univerzity pod vedením historika Stephena Gunna[2] věnovaný srovnání vzpomínek vojáků 15.–16. století se vzpomínkami vojáků století dvacátého (History and I. War and the Relations between History and Personal Identity in Renaissance Military Memoirs, c. 1450–1600, tj. Dějiny a já. Válka a vztahy mezi dějinami a osobní identitou v renesančních válečných memoárech, c. 1450–1600) byl zároveň jeho první vědeckou publikací. Postdoktorskému studiu historie pod záštitou Rothschildovy nadace "Yad Hanadiv" se Harari věnoval v letech 2003–2005. V roce 2005 byl jmenován odborným asistentem na Hebrejské univerzitě, kde od té doby vyučuje, v roce 2008 se stal docentem a v září 2014 pak profesorem. V letech 2003–2011 byl koordinátorem programu světových dějin, konečně v roce 2012 byl spolu s 25 dalšími vědci zvolen do nově ustavené organizace mladších členů Izraelské akademie věd.[3]

V současné době se Harari zabývá světovými dějinami a makrohistorickými procesy. Jeho dosud nejslavnější knihou přeloženou do téměř třiceti jazyků[1] je popularizačně pojatá stručná historie lidstva Sapiens: od zvířete k božskému jedinci, která vyšla již ve dvou českých vydáních (podruhé pod názvem Sapiens : úchvatný i úděsný příběh lidstva). Originální hebrejské vydání se stalo v Izraeli bestsellerem, k čemuž přispěly také Harariho pravidelné sloupky v deníku Haaretz a videopřednášky o světových dějinách na YouTube, které zhlédlo přes 400 000 diváků.[4] Spolu se zájmem akademické obce se Harari okamžitě stal izraelskou celebritou.[5] Své nejslavnější makrohistorické teze vyučuje v bezplatném anglojazyčném kurzu A Brief History of Humankind, tj. MOOC (Massive Open Online Course), jehož se zúčastnilo více než 100.000 lidí.[1] V roce 2009 a 2012 získal Harari Polonskyho cenu za kreativitu a originalitu. V roce 2011 mu potom byla udělena cena Společnosti pro vojenskou historii "Moncado Award" za články z této oblasti.[1]

Při výzkumu zemědělské a průmyslové revoluce v souvislosti s psaním knihy Sapiens: od zvířete k božskému jedinci se rozhodl pro veganský životní styl.[6] Ekonomika, společnost, politika a náboženství jsou podle něho postaveny na masovém využívání hospodářských zvířat, o jejichž utrpení se nemluví.[7] V prosinci 2013 se podílel na aktivitách Hnutí za práva zvířat, spolu s Garym Yourofskym se zúčastnil dvou konferencí o právech zvířat držených v Tel Avivu a Ramat Gan.[8] V květnu 2015 na toto téma s Alexem Hershaftem spoluorganizoval konferenci, která se konala na Hebrejské univerzitě.[9]

Juval Noach Hariri žije se svým manželem Icikem Jahavem v mošavu Mesilat Cijon poblíž Jeruzaléma.[5]

Ve svém díle zaměřeném na světové, středověké a vojenské dějiny si Harari klade otázky typu: Jaký je vztah mezi historií a biologií? V čem tkví zásadní rozdíl mezi rodem Homo sapiens a ostatními zvířaty? Existuje v historii nějaká spravedlnost? Má historie nějaký směr? Je dnešní člověk šťastnější než lidé v minulosti?[1] Osobitým rysem jeho historického myšlení je důraz na kulturu jako hlavního činitele lidského vývoje,[10] a zvláště schopnost aktualizace a promýšlení překvapivých analogií, podle nichž by např. dosavadní princip přírodního výběru mohl být v blízké budoucnosti nahrazen lidskou tvořivostí směřující k produkci kyborgů stejně jako k vytvoření zcela anorganických forem života.[11][12][13]