Justus Emanuel Szalatnay

Justus Emanuel Szalatnay z Nagy Szalatna (21. srpna 1834, Moraveč[1] – 30. dubna 1910 Velim[2]) byl český šlechtic, evangelický farář a hospodářský činitel na Kolínsku a Čáslavsku.

Justus Emanuel Szalatnay
Justus Emanuel Szalatnay r. 1889
Narození21. srpna 1834
Moraveč
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. dubna 1910 (ve věku 75 let)
Velim
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníevangelický hřbitov ve Velimi
Povolánífarář a kněz
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918)
DětiJosef Gustav Adolf Szalatnay
RodičeJan Szalatnay
Funkcesuperintendent (česká superintendence h. v.; 1889–1910)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a duchovní dráha

Pocházel ze starého uherského šlechtického rodu Szalatnayů z Nagy Szalatna. Jeho předkové přišli do Čech na konci 18. století a naturalizovali se zde. Justus Emanuel se narodil v Moravči, studoval ve Vídni a v Basileji. Roku 1857 se stal vikářem ve Velimi a o rok později farářem evangelické církve helvetského vyznání. Roku 1862 se oženil s Annou, ovdovělou Kulichovou, rozenou Dlaskovou (1815-1898). Roku 1871 se stal seniorem čáslavského seniorátu. Roku 1889 byl zvolen superintendentem (biskupem) české evangelické církve helvetského vyznání.

Hospodářská činnost

Pro Velim a její okolí byl velmi významný nejen jako duchovní, ale i v oblasti hospodářského rozvoje obce. Dal postavit obecnou školu, evangelickou faru a ovlivnil postavení železniční zastávky ve Velimi. Zakoupil hospodářství, které evangelický sbor využíval i po jeho smrti. Stýkal se s vlivnými lidmi, mimo jiné s národohospodářem Františkem Horským, rytířem z Horskyfeldu, dále s majitelem Náchodského panství Vilémem ze Schaumburg-Lippe, Ferdinandem Hrejsou nebo s Tomášem G. Masarykem.

Podpořil vznik cukrovaru v Ovčárech a roku 1869 inicioval vznik továrny na kávové náhražky, cukrovinky a čokoládu, kterou založili, postavili a vlastnili jeho otec Jan Pavel a mladší bratr Josef Gustav Adolf Szalatnayové.

Ocenění

Za své zásluhy o region byl v roce 1895 vyznamenán rakouským řádem Železné koruny III. třídy. Stal se čestným občanem Velimi a Moravče.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. TOUL, Jan: Jubilejní kniha českobratrské evangelické rodiny, 1931: s. 168.

Literatura
  • Vydal tiskem Výbor ze zápisků duchovního Jana Végha.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.