Arabští křesťané

Příslušníci arabských kmenů přijímali křesťanství už v době Římské říše, jako například Ghassanidé. V letech 246 a 247 se v Bosře konaly dva koncily. Arabského původu byl také teolog svatý Jan z Damašku. Islámská expanze zahájila postupný přechod většiny Arabů na islám, ale křesťanské menšiny byly jako lidé knihy nadále tolerovány, musely pouze platit daň džizja. Křesťané žili převážně ve městech a patřili ke vzdělanější a majetnější části obyvatelstva. Řada z nich odcházela do Afriky nebo latinské Ameriky, kde se uchytili převážně jako obchodníci. Mnozí z nich byli součástí palestinského exodu. Vzestup radikálního islamismu vede k útokům na křesťanské komunity, mnoho jejich příslušníků hledá azyl v Evropě nebo USA.

Nejvyšší procento křesťanů na Blízkém Východě žije v Libanonu, kde Maronité tvořili ještě v první polovině 20. století většinu obyvatel: proto je v ústavě zakotveno rozdělení vládních funkcí podle náboženského klíče, které jim automaticky zaručuje post prezidenta. Emigrace a nižší porodnost však vedly k tomu, že muslimové početně převážili: důsledkem jejich požadavků na vyšší zastoupení byla první libanonská válka. V Sýrii tvoří křesťané zhruba šestinu populace, jejich postavení výrazně zhoršila syrská občanská válka. Arabští křesťané v Izraeli byli roku 2014 uznáni jako samostatná etnická skupina, odlišná od arabských muslimů, což jim umožnilo sloužit v armádě.[2] Objevil se také návrh, aby se tato národnost napříště oficiálně označovala jako Aramejci.[3]

K arabským křesťanům bývají počítáni také Koptové v Egyptě, potomci arabizovaných starověkých Egypťanů, kteří však místo arabštiny používají jako liturgický jazyk koptštinu.[4][5]

Nejvýznamnějšími denominacemi arabských křesťanů jsou Maronitská katolická církev, Koptská katolická církev, Koptská pravoslavná církev, Melchitská řeckokatolická církev, Řecká pravoslavná církev, Syrská pravoslavná církev a Římskokatolická církev.

Významnými arabskými křesťany byli svatá Mariam Baouardy, zakladatel strany Baas Michel Aflaq, syrský premiér Faris al-Churi nebo generální tajemník Organizace spojených národů Butrus Butrus-Ghálí. Ze světových osobností mají kořeny v arabskokřesťanské diaspoře například politolog Edward Said, herečka Salma Hayeková, spisovatel Chalíl Džibrán, politik Ralph Nader nebo multimilionář Carlos Slim Helú.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu arabští křesťané na Wikimedia Commons
• http://www.antropoweb.cz/cs/palestinsti-krestane-problem-dlouhotrvajiciho-exodu-z-mista-zrodu-krestanstvi
• http://www.thegrace.com/