Josefa Puklová
Josefa Puklová (28. ledna 1878 Křeničná[1] – 22. března 1962 Praha? ) byla česká lékařka a feministka; jedna z prvních promovaných doktorek medicíny v Čechách. Roku 1920 se stala primářkou Ústavu pro choromyslné v Bohnicích a stala se tak první ženou-primářkou v Československu. Rovněž pak působila jako jedna prvních odborných lékařek se soukromou praxí.
MUDr. Josefa Puklová | |
---|---|
Narození | 28. ledna 1878 Křeničná Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 22. března 1962 (ve věku 84 let) Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | lékařka |
Příbuzní | Božena Elšlégrová-Puklová (sestra) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Mládí a studia
Narodila se v obci Křeničná u Chotilska nedaleko Příbrami v rodině Její rodiče byli advokátního koncipienta Josefa Pukla v Praze a Mathildy Puklové-Janouškové ze Žampachu. Rodina posléze žila v Praze. Měla starší sestru, pozdější operní pěvkyni Boženu Elšlégrovou-Puklovou. Po absolvování měšťanské školy začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva[2], zde jí učila mj. Albína Honzáková či Marie Baborová. Po absolvování gymnázia začala studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.[3] Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia.
Lékařkou
25. května 1906 Josefa Puklová odpromovala[4] a stala se tak teprve jednou z prvních v Čechách vystudovaných lékařek, medička Anna Honzáková zde titul získala teprve roku 1902. První dvě Češky, které se staly lékařkami ještě před ní (Bohuslava Kecková a Anna Bayerová), získaly titul doktorky medicíny mimo české území, na univerzitách ve Švýcarsku.
Následně byla v rámci atestace zaměstnána v celé řadě nemocnic v Praze: Thomayerova klinika, klinika v Hradci Králové, pražská gynekologická klinika Dr. Karla Pawlíka, v letech 1908 až 1910 pak působila jako sekundární lékařka v České dětské nemocnici. Opakovaně zažádala o zaměstnání v zemských zdravotnických ústavech, přičemž se dočkala obstrukcí a neochoty lékařů zaměstnávat na těchto pozicích ženy. Nakonec ji vyhověl přednosta psychiatrického sanatoria v Kroměříži Dr. Návrat. Po následném krátkém působení v Zemském ústavu pro choromyslné v Brně - Černovicích se Puklová nastoupila do Ústavu pro choromyslné v Bohnicích u Prahy.
Primářkou
Po vzniku Československa roku 1918 byla od roku 1919 legislativně zakotvena rovnost pohlaví, což výrazně zlepšilo společenskou situaci žen v ČSR. I díky tomuto nařízení se Puklová roku 1920 mohla stát primářkou bohnického ústavu, jako vůbec první žena v Československu zastávající vedoucí odbornou pozici ve zdravotnickém zařízení. Posléze odsud odešla a zřídila si soukromou praxi. Roku 1937 odešla do penze.
Úmrtí
Josefa Puklová zemřela 22. března 1962, pravděpodobně v Praze, ve věku 84 let.
Odkazy
Reference
- Josefa Puklová – Ženy ve vědě do roku 1945. albina.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- Spolek pro ženské studium r. 1890, který vydržoval školu s názvem Minerva. Začala ve dvou místnostech u kostela sv. Vojtěcha ve Pštrossově ulici s 51 žákyněmi. Zásluhu o vznik měla především Eliška Krásnohorská
- Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.