Josef Tacl

Josef Tacl (3. března 1892, Ústí nad Orlicí2. září 1942, Berlín) byl důstojník československé armády a za okupace příslušník odbojové organizace Obrana národa popravený během druhé světové války nacisty.[1]

Josef Tacl
Josef Tacl
Narození3. března 1892
Ústí nad Orlicí,
České království České království,
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. září 1942 (ve věku 50 let)
věznice Plötzensee, Berlín, Německo
Civilní činnostučitel
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník jezdectva
(brigádní generál in memoriam)
Doba služby1914–1942†
SloužilRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Československo Československo
SložkaRakousko-uherská armáda (1914–1918)
Československá armáda (1918–1939)
Obrana národa (1939–1940)
Jednotkac. k. pěší pluk č. 15
c. a k. pěší pluk č. 28
Pěší pluk 5 (velitel roty)
Jezdecký pluk 6 (plukovní pobočník)
10. divize (přednosta I. oddělení štábu)
Válečná škola Praha (profesor taktiky jezdectva)
I./2. oddělení MNO (přednosta skupiny jezdectva)
VelelI. korouhev jezdeckého pluku 1
Dragounský pluk 8 „Knížete Václava Svatého“
Krajské velitelství ON Pardubice
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka (odboj)

Život

Po maturitě na učitelském ústavu v Poličce byl v letech 1910 až 1914 učitelem na obecné škole, ale po vypuknutí první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády, v níž bojoval na ruské a italské frontě jako velitel čety a později roty. Po návratu do Československa se stal důstojníkem z povolání, zastával řadu velitelských a štábních funkcí, a jeho vojenská kariéra vyvrcholila velením 8. dragounskému pluku, v jehož čele stál od 30. září 1937 až do rozpuštění československých ozbrojených sil po okupaci republiky.

Poté navázal spojení se zemským velitelem Obrany národa pro Čechy divizním generálem Vojtou a zapojil se do organizace odboje ve východních Čechách jako velitel Krajského velitelství ON Pardubice, a podílel se i na vytváření Krajského velitelství ON Hradec Králové a Okresního velitelství ON Vysoké Mýto a samostatné brigády ON Českomoravská vysočina (sídlo štábu Německý Brod).[1] Již 6. února 1940 byl zatčen gestapem a uvězněn nejprve v Pardubicích a později v Drážďanech a Lipsku. Dne 17. prosince 1941 byl tzv. Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 2. září 1942 ve věznici Plötzensee.[1] Jeho manželka zemřela již 22. dubna 1940 následkem nervového otřesu, který utrpěla po jeho zatčení.

Pamětní místa

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou ministerstva obrany ČR.[2]

Galerie

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. STEHLÍK, Eduard. TACL Josef. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 294–295.
  2. Praha 6: Pomník obětem druhé světové války [online]. Spolek pro vojenská pamětní místa [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.