Eduard Stehlík

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny.

V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání.[2] Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady,[3] 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou.[4] V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana.[5] Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června.[6] Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou.[7] V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen.[8]

Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019.[9] Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy.[10] Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice.[11]

V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů.[12] Na konci července 2019 se stal navíc opět předsedou Rady ÚSTR.

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za ODS a KDU-ČSL s podporou Svobodných v obvodu č. 24 – Praha 9.[13][14] V prvním kole získal 30,19 % hlasů a postoupil tak ze 2. místa do druhého kola, v němž prohrál s kandidátem STAN, Pirátů a TOP 09 Davidem Smoljakem poměrem hlasů 45,14 % : 54,85 % a senátorem se tak nestal.[15]

V roce 2020 byl oceněn medailí Za zásluhy.[16]

• Lidice – Příběh české vsi (v roce 2005 získala cenu Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií Gloria musaealis v kategorii muzejní publikace roku)
• Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935–38
• Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, a ve Slezsku (část knihy)
• ATENTÁT Operace ANTHROPOID 1941–1942 (kniha autorů kpt. Michala Buriana, plk. Aleše Knížka, PhDr. Jiřího Rajlicha a pplk. Eduarda Stehlíka)
• DUM SPIRO SPERO, 601. skupina speciálních sil generála Moravce
• Generál Alois Eliáš
• Hlučínští hraničáři
• Hraničáři na Dunaji (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Hraničáři od Adamovy hory (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–1938
• Lidická vzpomínání
• Muži s lipovou ratolestí
• Osmnáctí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění
• Páter Method
• Pěchotní srub R – S 74 „Na holém“ v datech
• Pocta Marii Uchytilové: vydáno k 20. výročí úmrtí (Eduard Stehlík, Irena Bukačová, Ivona Kasalická, Sylvia Klánová)
• SRDCE ARMÁDY, Generální štáb 1919–2004
• URNA, třicet let protiteroristické jednotky
• Vlast a čest jim byla dražší nežli život
• Zapomenutí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Legionáři s lipovou ratolestí I.