Dragounský pluk 8

Dragounský pluk 8 (původně v letech 1920–1935 označen jako Jezdecký pluk 8) byl jedním z jezdeckých pluků československé armády, existující mezi lety 1920 až 1939. Vznikl po skončení první světové války a vzniku První republiky sloučením dragounských pluků bývalé rakousko-uherské armády č. 8 (Pardubice) a č. 13 (Postoloprty). Jeho posádkou byly Pardubice, kde sídlilo velitelství a většina pluku, ale detašované jednotky byly dislokovány i v Bohdanči, Čáslavi, Přelouči a Staré Boleslavi.

Jezdecký pluk 8 Dragounský pluk 8
Země	Československo Československo
Vznik	8. 10. 1920
Zánik	31. 7. 1939
Typ	jezdecký pluk
Velikost	~900 mužů, 700 koní
Posádka	Pardubice
Čestný název	„Knížete Václava Svatého“ (od 27. září 1929)
Velitelé	Vladimír Hobza (1935–1937) Josef Tacl (1937–1939)
Nadřazené jednotky	Zemské vojenské velitelství Praha 1. jezdecká brigáda 4. rychlá divise
Účast
Bitvy	Sudetoněmecké povstání

V roce 1929 se mu u příležitosti oslav svatováclavského milénia dostalo od presidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka čestného přízviska „Knížete Václava Svatého“. V předvečer milénia, 27. září, byl pluku předán na Václavském náměstí v Praze prezidentem čestný prapor. Prezident republiky tam měl u této příležitosti projev.

V době zářijové mobilizace v roce 1938 byl součástí 4. jezdecké brigády 4. rychlé divize.