Josef Rybička (rytec)

Narodil se v Praze v rodině mědirytce a ocelorytce Karla Rybičky (1783–1853),[2] který byl zaměstnán v rodinné oficíně Balzerů a v roce 1812 se oženil s Terezií, dcerou Jana Jiřího Balzera a jeho manželky Kateřiny. Byl tedy Balzerovým vnukem.[3] V letech 1829–1833 vystudoval malbu a kresbu na pražské Akademii u Antonína Mánesa.

Zaměřil se na mědirytinu a ocelorytinu, ve kterých se dále zdokonalil studiem ve Vídni. Věnoval se po celou profesní kariéru především ocelorytině, která díky tvrdosti oceli umožňovala daleko větší počet tisků z jedné desky než mědirytina. V rodinné grafické dílně otce a syna Rybičků bylo evidováno 66 ilustrací knih nebo časopiseckých statí, celkem přes 250 tisků. Zatímco otec tiskl jen pro Prahu, syn vydával tisky také v 11 dalších městech, z nich 6 bylo v zahraničí: v Krakově (jeden portrét, evidovaný J. Kollárem), v Drážďanech, Bochni, Lipsku, Paříži a v Pešti, kde vytvořil frontispis pro české vydání knihy Jana Amose Komenského Přemyšlování o dokonalosti křesťanské z roku 1836.[8]

Ryl většinou malé formáty, výjevy z Prahy a jejího okolí, české krajiny, z architektury především hrady, kostely, kláštery a veduty lázeňských měst, často s drobnou figurální stafáží v popředí. Některé se dostaly jako ilustrace do časopisů (například pro almanach Wesna z let 1837–1838 a pro časopis Světozor) nebo do knih. Podle Jána Kollára dělal také portrétní rytiny. Dále prováděl v rytinách kresby a obrazy svých vrstevníků, například Vincence Morstadta. Při tvorbě obrazových alb spolupracoval mj. s Karlem Würbsem.

• Hrady Okoř, Točník (1838), Žebrák (1838)
• Český kníže Svatopluk I., frontispic almanachu Vesna (1838)[9]
• Hrad Sloup v Čechách[10]
• Kostel sv. Markéty v Břevnově od jihu
• Janské Lázně
• Průvodce Mariánské Lázně, Kynžvart a Teplá (vydán v Paříži)