Jan Jiří Balzer
Jan Jiří Balzer, něm. Johann Georg (6. srpna 1738 v Kuksu – 14. prosince 1799 v Praze) byl český rytec a nakladatel.
Jan Jiří Balzer | |
---|---|
Narození | 6. srpna 1738 Kuks Habsburská monarchie |
Úmrtí | 14. prosince 1799 Praha Habsburská monarchie |
Povolání | vydavatel, rytec leptů, mědirytec, grafik a kreslíř |
Děti | |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Rytcem byl již jeho otec Antonín Karel Balzer. Jeho učitelem byl Michael Heinrich Rentz, který pracoval u hraběte Františka Antonína Šporka. Cestoval studijně po Německu, usadil se zprvu na sídle hraběte Šporka v Lysé nad Labem a posléze v Praze, kde si jako jako rytec a kreslíř založil vlastní oficínu, v níž také zaměstnával rytce Karla Rybičku (1783-1853), který se roku 1812 oženil s jeho dcerou Terezií. Oficínu od Balzerovy smrti vedla vdova Kateřina.[1]
Dílo
Jeho rytin se dochovalo velké množství. Zvláštní zmínky zasluhují podobizny učenců a umělců českomoravských, ryté v letech 1773–1782 v latinském a většinou také v rozšířeném německém vydání jejich životopisů (Abbildungen böhm. und mähr. Gelehrten und Künstler), celkem 90 listů. Četné jsou také podobizny současníků, ryté podobně jako předešlé dle Kleinhardta, Jahna aj., pak různé obrázky svatých. Zvláštní hbitost Balzer osvědčil ve svých rytinách podle maleb svého přítele Norberta Grunda, jichž jednotlivě i v sériích vydal přes 50 listů.[2] Při své technické zručnosti je často povrchnější než sám Grund, jenž nevěnoval svým obrázkům vždy stejnou píli. Dosti vzácné jsou jeho rytiny měst a pevností odňatých v letech 1788–1790 Turkům.
Rodina Balzerů
Z Balzerovy rodiny pocházeli ještě další rytci, a to jeho bratři Řehoř a Matyáš, pak jeho synové Antonín Karel (1771–1807) a Jan Karel († 1805). Oba studovali nejprve ve Vídni a v Drážďanech, Jan Karel též v Londýně a Benátkách, a oba se věnovali téměř výhradně rytí krajin. Od Jana se dochovaly četné pohledy na české krajiny.
Rytec Karel Rybička (1783–1853), který pracoval v dílně Jana Balzera, se oženil s jeho dcerou Terezií. Rytec Josef Rybička (1817–1872), syn Karla Rybičky, byl tedy vnukem Jana Jiřího Balzera.[3]
Galerie
- Beneš Krabice z Veitmile (†1375)
- Daniel Adam z Veleslavína (1546—1599)
- David Oppenheim (1664—1736)
- Jiří Carolides z Karlsperka (1569—1612)
- Kašpar z Questenberka (1571—1640)
- Pohled na Hradčanské náměstí s Toskánským palácem (podle Josefa Antonína Scottiho de Cassano) (1781–1783), kolorovaná mědirytina
- Portrét Antona Kerna
Odkazy
Reference
- ŠTEFAN Jan T.: Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích, in: Acta Musei Nationalis Pragae, Historia litterarum 63, 2018, č. 3–4, s. 93
- Například v Národní galerii v Praze, nebo v Moravské galerii v Brně
- ŠTEFAN, Jan T. Ilustrace Balzerů a Rybičků v mimopražských tiscích [online]. Národní muzeum, 2018 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Jiří Balzer na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Jiří Balzer
- Jan Jiří Balzer v informačním systému abART