Karel Würbs

Karel Würbs se narodil v rodině živnostníka a vyučil se řemeslu kartáčníka. Již v mládí projevil umělecké vlohy - rád kreslil, zajímala ho literatura a vystupoval jako herec. Přátelil se s absolventem Postlovy krajinářské školy Karlem Krumpiglem. Od roku 1823 studoval na pražské Akademii u Josefa Berglera a Františka Kristiana Waldherra a později soukromě v ateliérech Karla Funka a Hanse Henische.

Po absolvování Akademie se živil jako rytec a litograf a přispíval výtvarnými kritikami do časopisu Bohemie. Roku 1835 byl jedním ze zakládajících členů Krasoumné jednoty. Cestoval do Německa a Rakouska a rok 1839 strávil na studijním pobytu v Holandsku.

Roku 1858 byl jmenován inspektorem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Byl učitelem rytectví na c.k. Královském stavovském polytechnickém institutu a v letech 1869–1871 učil perspektivu na pražské Akademii. Roku 1873 pracoval ve službách hraběte Thuna v Děčíně jako odhadce cen obrazů a rytin. Zemřel bez potomků jako starý mládenec ve věku 69 let v Praze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Karl Würbs, Königsbrücke in Breslau

Karel Würbs, Nymburk, chrám sv. Jiljí

Würbsobvo malířské dílo bylo v dobovém tisku kritizováno zejména pro nepřirozenou barevnost.[2] Muzeum umění Olomouc má větší soubor jeho olejů z roku 1925 s alegorickými skupinami malých dětí.

Po studiích působil jako kreslíř vedut pro litografický závod Haase a Karla Henniga a roku 1842 ilustroval publikaci o českých hradech a zámcích Bilder aus Böhmens Vorzeit A.Gerleho která mu zajistila další zakázky. Spolupracoval s některými vynikajícími rytci, jako byli E.Höfer, Johann Poppel, E.Willmann nebo Josef Rybička a s vedutisty Vilémem Kandlerem a Vincencem Morstadtem.[3] Würbsovy grafické práce jsou řemeslně dobře zvládnuté, vyznačují se pečlivým zpracováním a precizností se smyslem pro detail. Při zobrazování měst a architektur Würbs uplatnil dobré zvládnutí perspektivy. V jeho práci se projevuje několik prolínajících se stylových vlivů, které byly typické pro českou vedutu první poloviny 19. století.[4]

Würbs je autorem také několika malířských vedut (Stavba řetězového mostu v Praze, 1840,[5] Staroměstská Radnice v Praze, 1845, Chrám v Halle, 1853, Brána v Röcku, ad.), které podobně jako jeho grafiky, vynikají precizním zpracováním a detailností.[6] Později se věnoval i krajinomalbě (Krajina za blížící se bouřky, 1869, Klášter v lese, 1874)

• 
  Karl Würbs – stavba řetězového mostu přes Vltavu v Praze (1840)
• 
  Karl Würbs – chrám s městským opevněním
• 
  Karl Würbs – kostel sv. Jakuba v Brně