Josef Poděbradský

Josef Poděbradský se narodil v roce 1891 v Záhornici v dnešním okrese Nymburk. Mezi lety 1904 a 1906 navštěvoval měšťanskou školu v Městci Králové. 15. října nastoupil prezenční službu u c. k. pěšího pluku 36 v Mladé Boleslavi. Na začátku první světové války byl odvelen na ruskou frontu, kde 26. května 1915 padl do zajetí. V zimě 1917 se přihlásil do československého vojska, nejprve byl u záložního praporu a poté jako velitel čety u 2. československého střeleckého pluku. Mezi květnem a listopadem 1918 bojoval proti sovětům u Čeljabinsku a na dalších místech. Od února 1919 působil při zajišťování Transsibiřské magistrály, účastnil se výpravy na Dolgij Most. Postupně získal hodnost nadporučíka. 27. února nastoupil ve Vladivostoku na americkou loď Sheridan a po dvou měsících dorazil do Československa.

Po dovolené a studiu na Zemské vojenské škole v Chomutově nastoupil Josef Poděbradský v červenci 1920 k pěšímu pluku 2 v Litoměřicích jako velitel čety. V lednu 1921 byl i s jednotkou přesunut do Terezína. Zde se dál vzdělával a hodnostně stoupal. V říjnu 1934 byl převelen do Postoloprt do funkce mobilizačního důstojníka. 1. prosince 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu v Mostu a současně vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu tamtéž a jeho působení ve funkci bylo kladně hodnoceno. Po obsazení pohraničí Německem došlo ke sloučení praporu s Kadaňským a vzniku nového ve Vysokém Mýtě jehož velitelem se major Poděbradský stal.

Po rozpuštění armády pracoval Josef Poděbradský na ředitelství drah, zapojil se do Obrany národa, kde se stal zástupcem velitele okresu Vysoké Mýto podplukovníka Josefa Kohouta. V únoru 1940 unikl zatčení Gestapem tím, že se skryl na klinice v Praze. Jako údajně nemocný se zde skrýval až do Vánoc téhož roku, kdy se vrátil k rodině. 19. března 1942 uposlechl předvolání do Petschkova paláce kvůli vyšetřování incidentu z roku 1938. Při té příležitosti jej Gestapo ztotožnilo s hledanou osobou a zatklo. Byl vyslýchán v Pardubicích a Berlíně a v září 1942 odsouzen pro přípravu velezrady na deset let. Trest si Josef Poděbradský odbýval ve Wohlau na území dnešního Polska. Před postupující frontou byl nejprve převezen do Briegu, v lednu 1945 pak nastoupil pochod smrti do Zeissu, kde odklízel trosky po bombardování. Poté byl převezen do Halle, kde byl díky onemocnění tuberkulózou s dalšími zanechán a 13. dubna osvobozen americkou armádou. Jeho stav ale byl tak vážný, že mu 30. dubna podlehl. Pohřben byl 4. května na místním hřbitově v poli 25 hrob č. 662. 25. října 1946 byl dekretem prezidenta republiky in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

• Radan Lášek – Velitelé praporů SOS (Radan Lášek – Codyprint, Praha 2009, ISBN 978-80-903892-0-5)

• Karta legionáře Josefa Poděbradského na stránkách Legie 100