Pepa Nos

Pepa Nos skládá a hraje od svých 16 let, jeho první písničkou, jakmile se naučil první tři akordy, byla Proč Amor do mě vstřelil šíp?.[2] V osmdesátých letech byl spjat s písničkářským sdružením Šafrán.^[zdroj?!]

Zpívá převážně vlastní písničky. Mezi nejznámější Nosovy písničky patří Agent sí aj ej a Země je kulatá. Písnička Nedej se! dala název a příležitostnou část znělky pořadu České televize, vysílanému od počátku roku 2000 dosud. Do jeho repertoáru však patří i přeložené texty jiných autorů (Časy se mění, The Times They Are Changing od Boba Dylana) nebo zhudebněné básně (Když… Rudyarda Kiplinga v přebásnění Otokara Fischera, od Františka Gellnera Babička Málková, To je teď celá moudrost moje, Noc byla. Usnout nemoh‘ jsem…, od Jaroslava Durycha Básníku, básniku). Písničku Můj zpěv složil pro svoji dceru Lucii.

Hraje na kytaru, foukací harmoniku, občas i na klavír. Texty zasahují od filosofických, duchovních a společensko-kritických témat až k pohrávání si s jazykem a situacemi. Často improvizuje, texty i provedení jednotlivých písniček se postupně vyvíjejí a sotvakdy jsou na dvou různých koncertech stejné. Na svých produkcích nejsoustavněji spolupracoval s basistou Jardou Kovářem a houslistou Slávkem Formanem, doprovázeli jej však i mnozí další muzikanti.

Jeho výchovné koncerty a besedy na školách, na něž se v posledních letech často nechává zvát, vyvolávají velmi rozporuplné reakce. Nezřídka bývají označovány jeho projevy za trapné,[3] ale mezi žáky se najdou i vděční příznivci.

Má osobitý styl, který recenzent Jan Sobotka[4] nazval „neurotickým pidlikáním, sahajícím až kamsi k západoafrickým griotům“. Josef Vančura[5] zmiňuje jeho „neuvěřitelné, absurdní frázování a grimasy“, ale i „písničky plné poetismu a něhy s překvapivě krásnými melodiemi, zpívané prostě, bez pitvoření“. Petr Korál[6] zmiňuje „typicky nosovské hlasové vylomeniny“ a „obligátní legrácky, v nichž někdy sklouzává až za hranici vtipnosti a vkusu“, a že Nos „občas dokáže vysypat ze skladatelského rukávu tak silnou melodii, až se z toho tají dech“ a o „neuvěřitelně „vážných“ písničkách někdy bezmála existenciálního charakteru“. Vít Beat[7] Nose charakterizuje slovy „divně mumlající mužík s vizáží jurodivého skřítka“, který „je ve své kritice nešetrný a nevyvážený, téměř dokonale kontroverzní, (…) důsledně antikomunistický, moralizující a kulturně elitistický“ a hlavním problémem jehož agitek je „přílišná doslovnost a nešťastná zaťatost“. Markéta Havelková[8] ho charakterizuje: „Sarkasta a moralista, který se šklebí a pitvoří. Vydává nejrůznější zvuky napodobující nástroje. Ale zároveň dovede pak překvapit jako docela vážný autor poetických a melancholických písniček.“ a „jeho kritika je někdy už trochu vyšumělá.“ Podle nadporučíka Kotála[9] Nos „ve svých písních napadá současné zřízení ČSSR a zesměšňuje různá opatření stranických orgánů. Texty jeho písní jsou vesměs dvojsmyslné, plné invektiv…“ Jiří Černý už v roce 1974 napsal:[10] „Doslova mě zvedl Josef Nos, nejdřív podobností s Dlouhým Bidlem z Bratrstva kočičí pracky, potom nevídaným rozkročeným posedem a zlostně náruživým stylem hry na kytaru a nakonec svými výsměšnými popěvky proti měšťáctví, zápecnictví a unylosti. To už není talent, to je kus hotového stylu, navazujícího na nejlepší české předchůdce, ale přece ojedinělého…“ Vytýká mu „jednostrunnost, rýmovnický infantilismus na hranici humpoláctví, nevybíravost zbraní při útocích na posluchačské bránice“.

Pepa Nos se opakovaně soudil s vydavateli novin, které o něm zveřejnily informaci, že podepsal spolupráci se Státní bezpečností a hned nato se údajně jako agent znehodnotil tím, že to na koncertě veřejně oznámil před písničkou Agent sí aj ej. Informace se objevila 11. února 2004 v Mladé frontě DNES.[11] Autoři uvedli, že ji vyslechli ústně od Vladimíra Justa, a ten se 18. listopadu 2005 Nosovi veřejně omluvil.[12] Přesto i poté některé noviny informaci opakovaly. Dne 4. října 2006 vyhrál spor s Lidovými novinami a 30. listopadu 2006 vyhrál spor s Mladou frontou DNES.^[zdroj?]

Dne 13. listopadu 2007 u Vrchního soudu v Praze bylo proti Nosovi použito svědectví Vlastimila Třešňáka a neúplný výstřižek dobového článku z Obrany lidu. Nahrávku dvacetiminutové Třešňákovy výpovědi Nos na svém webu nabízel na CD s názvem Křivá, shnilá třešeň proti rovnému nosu, zároveň ji umístil na webu k volnému stažení jako soubor ve formátu MP3. Dne 27. května 2008 Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek nižší instance a uložil žalované straně zaplatit Nosovi odškodné a náklady soudního řízení; MF DNES musela zveřejnit omluvu.^[zdroj?]

Podle Vladimíra Justa byl veden jako kandidát tajné spolupráce s krycím jménem Trubadúr a v rámci spolupráce byl vyslýchán roku 1978 na StB; tajnou policii zajímaly především informace o Vlastimilu Třešňákovi a o poměrech mezi organizátory „nezávislých“ kulturních akcí[13].[14] Také Jiří Pallas, někdejší organizátor sdružení Šafrán, na svém blogu[15] od května do srpna 2008 zveřejňoval texty, v nichž Vladimír Just, Vladimír Merta i Vlastimil Třešňák zpochybňují Nosův charakter a vysvětlují svůj pohled na případ, a opis záznamu Státní bezpečnosti, podle nějž 24. dubna 1978 „dosud neprověřený pramen Trubadúr“ na schůzce s pracovníkem StB vypovídal o svém setkání s Třešňákem dne 20. dubna 1978 a sdělil citlivé údaje z Třešňákova osobního života.[16][14]

Politicky se angažuje v protikomunistických aktivitách, veřejně sympatizoval například s Petrem Cibulkou a Vladimírem Hučínem. V roce 2002 jej Cibulkova strana Pravý blok prezentovala jako svého kandidáta na prezidenta republiky. V roce 2002 kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR jako jediný kandidát za Balbínovu poetickou stranu ve Středočeském kraji. V roce 2010 kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR za stranu Moravané v Moravskoslezském kraji.[17] Do krajských voleb v roce 2012 vedl kandidátku strany Volte Pravý Blok ve Středočeském kraji.[18] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako nestraník na 4. místě kandidátky strany Pravý blok, ale neuspěl.[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za hnutí SPD v obvodu č. 38 – Mladá Boleslav.[20] Se ziskem 4,47 % hlasů skončil na posledním 7. místě.[21]

Veřejně prezentuje své extrémně kritické postoje a názory na homosexualitu, liberální politiku, islám, Evropskou unii; např. v rozhovoru pro server Parlamentní listy prohlásil, že „buzeranti jsou nenormální, co si budeme povídat“.[22][23] Ve svých glosách pravidelně slovně napadá a vulgárními výrazy označuje každého, kdo nesdílí jeho názor.[24]

V e-mailovém rozhovoru (osobní rozhovor po seznámení se s otázkami odmítl) pro Lidovky.cz v srpnu 2018 uvedl, že se současnou politickou situací v Česku není spokojený a nelíbí se mu na ní naprosto nic a že v české politice chybí základní civilizační hodnoty, který byly všechny smeteny z povrchu České republiky. Za svoji hlavní programovou prioritu označil vnější bezpečnost území ČR. Šance své kandidatury označil za stoprocentní s tím, že jinak by do Senátu nekandidoval. Otázku, proč kandiduje znovu, když jeho předchozí kandidatury byly neúspěšné, označil za zaujatou, a požádal o její vypuštění ze seznamu otázek.[25]

Redakce Lidovek.cz k rozhovoru připojila výpis z Nosových názorů vulgárně vyjadřovaných na jeho osobním webu:[25]

• „Obnova naší společnosti je možná jen a pouze jediným způsobem. Tichou poštou. Všechna média, včetně internetu jsou zcela dokurvená cenzurou, slíděním, šmírováním, vymýváním mozků, šikanou a buzerací všeho druhu. K totalitní moci se prodraly bestie vylezlé z pekla.“
• „Naše 'vláda' doporučuje ke schválení parlamentu 'zákon o sňatcích buzerantů'. Došlo k tomu po řiťomrdné noci vládních teploušů. Pro současnou vládu je to prvořadá priorita. Strkat si topůrku vzájemně do řiti.“

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník na 15. místě kandidátky hnutí SPD, ale nebyl zvolen.[26]

V červnu 2019 žádal prezidenta Miloše Zemana o milost pro bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka, který byl na začátku dubna 2019 Obvodním soudem pro Prahu 1 odsouzen k peněžitému a podmíněnému trestu za své výroky vůči homosexuálům, Romům a židům, které pronesl na půdě poslanecké sněmovny v roce 2017, a proti rozsudku se odvolal. Podle Nose byl celý proces vykonstruovaný na základě lživých výpovědí a ze strany soudu došlo k extrémnímu výkladu zákona na základě politické objednávky.[27]

V květnu a červnu 2019 na svém osobním webu vulgárně vyhrožoval, že „až bude tento zkurvený režim svržen“, bude počet odsouzených k smrti za kolaboraci s merkelmultikurvou minimálně 1000 kusů zmrdů a zmrdek, což zakončil výkřikem: „Nebudeme se s nimi srát!“ 5. června 2019 pak dodal: „Pokud si chceme uchovat demokracii, musíme proti pučistům zasáhnout ozbrojenou mocí!!!“[28]

Brojil proti kovidové totalitě a kovidovému fašismu, o kovidu prohlašoval, že nemá nic společného s nemocí, ale že je to biologická zbraň. Vakcinační injekce označoval za vražedné. Kovidová opatření označil za uvěznění všech obyvatel bez soudu, bez důkazů, bez obvinění, bez obžaloby, za uvržení do nevolnicko-otrocké práce, znemožnění normálního dýchání ucpáním dýchacích cest a použití veškerého obyvatelstva k „lékařským“ pokusům od (smrtících) injekcí až po anální sondy.[29][30]

25. února 2022, den po ruské invazi na Ukrajinu, tuto invazi na svém osobním webu podpořil zprávou: „Zasraný posraný Bidet už nebude moci z Ukrajiny posílat ty svoje atomovky na Rusko. Bude mít z toho bidet ještě posranější a zasranější.“[31]