Josef Müldner
Josef Müldner, (21. srpna 1880 Libeň[1] – 14. dubna 1954 Praha[1]), byl český prozaik a básník. Je považován za průkopníka české sci-fi literatury.[p 1]
Josef Müldner | |
---|---|
Josef Müldner, 1923 | |
Rodné jméno | Josef Müldner |
Narození | 21. srpna 1880 Libeň Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. dubna 1954 (ve věku 73 let) Praha Československo |
Povolání | básník, prozaik |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Významná díla | Poslední kentaur |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v rodině libeňského lékárníka Josefa Müldnera (1851–1916) a jeho manželky Berty, rozené Schmiedtové (1857–??). U křtu dostal jméno Josef František Bedřich.[1] Měl starší sestru Bertu (1879–??).[2] Studoval na gymnáziu v Křemencové a Truhlářské ulici. Po maturitě roku 1899 složil na filozofické fakultě Karlovy univerzity státní zkoušky a dizertaci obhájil v roce 1906.[3]
Během studií (roku 1906) patřil s Romanem Haškem k redaktorům časopisu Letáky.[p 2] Později se stal členem (i členem výboru) Spolku českých spisovatelů beletristů Máj.
Po studiích byl středoškolským profesorem na gymnáziích v Uherském Hradišti a na Královských Vinohradech a na reálkách v Lounech a na Královských Vinohradech. První světovou válku prožil na srbské a italské frontě, kde setrval do roku 1918. Po návratu učil na vinohradské reálce (později reálné gymnázium) až do roku 1939.
Procestoval řadu evropských zemí, ze sportů se věnoval šermu a jízdě na koni. Podporoval nárok Československa na Slezsko i myšlenku přístupu slovanských národů k Jadranu a Baltskému moři.[3][4]
Rodinný život
Josef Müldner byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil s Gabrielou, rozenou Reičovou (1892–??).[5]
Dne 25. 8. 1945 se v Horních Mokropsech oženil podruhé, s Marií Suchomelovou.[1]
Dílo
Svůj názor o úpadku české literární kritiky vyjádřil v polemice Kritika kritiky slovy, že kritika „...je řemeslným zneužíváním svobody slova.“[6]
Příspěvky do periodik
Josef Müldner přispíval do řady deníků a časopisů jako Světozor,[7], Zlatá Praha a dalších. Často přispíval zejména do časopisu Zvon.[8]
Poezie
- Návraty (kniha básní, V Praze, J. Müldner, 1901)
- Stroskotání (verše, V Praze, Nákladem časopisu Srdce, 1903)
- Výčitky (Praha, nákladem vlastním, 1911)
Romány
- Poslední Kentaur (Román obrazu a života, inspirováno životem malíře Beneše Knüpfera, Praha, Ottovo nakladatelství, 1919); časopisecké vydání na pokračování Zlatá Praha[9][p 3]
- Smutek políbených (Povídky o milenkách, Praha, Unie, 1920)
- Dopisy paní du Barry (Plzeň, K. Beníško, 1921)
- Zpovědnice dona Juana (Historie bolesti a touhy; Praha, Unie, 1922[10] a Osvětový odbor Družiny dobrovolců čsl. zahran. vojska, 1934)
- Blouznění mnicha Innocence (román - povídka; Praha, Strom, 1924 nebo 1925)
- Dům u dvou bohyní (román třípatrového člověka; Praha, Unie, 1924 a Osvětový odbor Družiny dobrovolců čsl. zahran. vojska,
1935)
- Útok života (román mládí; Praha, Svátek, 1924)
Romány s utopickou tematikou
- Zločin doktora Modrana (román živlů a hrůz r. 1999; V Praze, Šolc a Šimáček, 1922)
Ve Zločinu doktora Modrana předvídal Josef Müldner tragickou migrační vlnu v důsledku klimatických změn. Nikoliv však z jihu na sever jako důsledek nedostatku vody a jiných příčin, ale ze severu na jih, kdy lidé prchají do Afriky před vlhkem a mrazem, rozšiřujícími se od severu po Evropě. Román se odehrává v Praze roku 1999.
- Hvězdná lavina (románová vidina budoucna; V Praze, Šolc a Šimáček, 1926)
Historická témata
- Jan Myllner z Milhauzu – Dopisy a činnost úřední, Díl I. a II. (Praha, nákladem vlastním, distributor Osvět. odbor družiny dobrovolců, 1934)[11]
- Po stopách baltických Slovanů (průvodce po sídlech a dějinách baltických Slovanů; Praha, nákladem vlastním, 1934)
Vzpomínky ze světové války
- Zvířata a lidé ve válce 1914-1918 (Dvoudílné vzpomínky; V Praze, Družina čsl. legionářů, 1928)
Jiné
- Joža Uprka –: pohled do jeho života a práce (předneseno v přednáškovém večeru dne 25. února 1907; V Plzni, Spolek přátel vědy a literatury české v Plzni, 1907)
- Organisační síla území ve vývoji států (Král. Vinohrady, Albert Malíř, 1910)
- Území Československé republiky a moře (Praha, Vilímek, 1919)
- Námořní společnost československá, její vznik a úkoly (V Praze, Námořní společnost československá, 1920)
- Slovanský přístup k moři (Praha, Čsl. obec býv. námořníků revolucionářů, 1926
- Křižník Svatý Jiří (Praha, nakladatel není známý, 1927)
- Riviéra – Průvodce po severní Italii a jižní Francii (V Praze, Výpravna družiny čsl. legionářů, 1928)
- Náš stát ve vývoji světových dějin (Státotvorné vlivy přírodní, nezbytná úprava státních hranic; Praha, Jos. R. Vilímek, 1946)
Zajímavost
Podle vlastních údajů měl být Josef Müldner potomkem Petra Milnera z Milhauzů, člena stavoského direktoria během českého stavovského povstání. Věnování „Památce svého předka Petra Myldnera z Mylhausů...“ uvedl v románu Zločin doktora Modrana, upravil však pravopis jména údajného předka do formy, která se v odborné literatuře nevyskytuje, ale je bližší pravopisu jeho vlastního příjmení.[12]
Písemné pozůstalosti dalšího představitele rodu Milnerů věnoval Josef Müldner publikaci Jan Myllner z Milhauzu – Dopisy a činnost úřední, Díl I. a II.
Odkazy
Poznámky
- Továrna na absolutno Karla Čapka vyšla ve stejném roce jako Müldnerův Zločin doktora Modrana. Vědeckofantastické romány J. M. Trosky byly vydávány od konce 30. let 20. století.
- Letáky byly drobné časopisy vycházející v letech 1917–1920; hlavní obsah tvořila aktuální satirická píseň. Za nejvýznamnějšího redaktora je považován Eduard Bass. (Viz Lexikon č. literatury, 2/II, heslo Leták).
- Pod shodným názvem Poslední Kentaur vyšel knižně fejeton Vlasty Štáflové z Národní politiky 28. 2. 1934, jako premie spolku S.V.U. Myslbek s dřevoryty Otakara Štáfla, v upomínku umístění pamětní desky malíře moře Beneši Knüpferovi na jeho rodném domě. Jako motto je uveden citát z díla Josefa Müldnera, text je věnován malíři Knüpferovi.
Reference
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Müldner
- Matrika narozených, Libeň, 1875–1880, Záznam o narození a křtu, pozn. o sňatku a úmrtí
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 393, obraz 829, Müldner Josef 1851
- DOKOUPIL, Blahoslav. Josef Müldner. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 368–369.
- Po Dunaji k Černému moři. Národní politika. 24. 6. 1937, s. 2. Dostupné online.
- Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 393, obraz 822, Müldner Josef 1880
- Josef Müldner: Kritika kritiky. Zvon. 51/1918-1919, s. 695–697. Dostupné online.
- Josef Müldner: Ty nevíš o mně. Světozor. 26. 1. 1944, s. 12. Dostupné online.
- Josef Müldner: Tři historické obrazy. Zvon. 1. 6. 1938, s. 505. Dostupné online.
- Josef Müldner: Poslední Kentaur (první část). Zlatá Praha. 20/1913-1914, s. 230. Dostupné online.
- Kritika knihy Zpovědnice dona Juana. Národní politika. 15. 10. 1922, s. 3 (příloha). Dostupné online.
- Kulturně historická malůvka z konce XVI. století (recenze). Národní politika. 16. 9. 1934, s. 4. Dostupné online.
- MÜLDNER, Josef. Zločin doktora Modrana. Praha: Šolc a Šimáček, 1922. Kapitola (Věnování před tit. str.).
Literatura
- DOKOUPIL, Blahoslav. Josef Müldner. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 368–369.