Josef Hasil

Vyrostl ve skromných poměrech v chudé početné šumavské rodině, měl 3 bratry a 4 sestry, o všechny se starala matka. Za druhé světové války byl v Pasově totálně nasazený. V březnu 1945 utekl do Čech a do konce války se skrýval v jeskyni a dělal spojku u partyzánů. Po válce nastoupil k SNB a v lednu 1948 k pohraničnímu útvaru Zvonková, kde sloužil na hranicích v oblasti česko-německo-rakouského trojmezí. Komunistický převrat v únoru 1948 a záhadné úmrtí Jana Masaryka ho přesvědčily, že stojí na špatné straně, a tak začátkem roku 1948 začal převádět uprchlíky do Západní Evropy.

Po neúspěšném přechodu 20. října 1948 ho udal člověk, u kterého zcela vyčerpaný žádal o vodu. Byl zatčen a na konci roku 1948 ho za zločin úkladů proti republice odsoudil nechvalně známý soudce a prokurátor Karel Vaš (mj. spoluzodpovědný za justiční vraždu generála Heliodora Píky) na 9 roků vězení.

Nejprve byl vězněn na Borech a později v Českém Jiřetíně, odkud byl s ostatními vězni převážený na práci do uhelných dolů u Mostu. Po půl roce věznění se mu 9. května 1949 s jedním ze spoluvězňů podařilo utéci a za dramatických okolností se dostal do Západního Německa.

V Bavorsku začal pracovat pro americkou zpravodajskou službu CIC (a později CIA) jako agent chodec. Spolu s dalšími agenty, mj. i se svým bratrem Bohumilem (zahynul při přestřelce 13. září 1950) pokračoval v převádění přes hranice – převáděl politické vězně, exministry, poslance, kněze i matky s dětmi. V letech 1949-1952 vybudoval především v jižních Čechách rozsáhlou síť stovek spolupracovníků a informátorů. Když byla v roce 1953 postavena železná opona tak svou činnost agenta-chodce ukončil a pro americkou rozvědku pracoval již jen v Bavorsku.

V roce 1954 odjel do Spojených států amerických, kde se usadil v Chicagu, v němž žil až do své smrti. CIA už o jeho služby nestála, a tak začal od nuly. Myl nádobí, rybařil, pracoval v řeznictví, tesařil, obsluhoval lis, krátce žil v Kanadě, kde chtěl s bratrem Juliem (kterého kdysi také převedl) založit pilu, nakonec začal pracovat jako kreslič pro automobilku General Motors, tuto práci dělal 30 let až do důchodu.

V Československu byl mezitím natočen film Král Šumavy, který byl volně inspirovaný příběhy skutečných Králů Šumavy Josefa Hasila a Kiliána Nowotnyho.

Po sametové revoluci navštívil Československo, ale natrvalo se nevrátil, zůstal žít ve Spojených státech amerických. Tam ho také přijel navštívit jeho syn Josef (narozený v roce 1949), se kterým se viděl poprvé po více než 40 letech.

V roce 2001 byl dokončen dokumentární film Zpráva o Králi Šumavy, jehož režisérka a scenáristka Kristina Vlachová sledovala téma Josefa Hasila dlouhých 30 let. Dne 28. října 2002 byl prezidentem Václavem Havlem vyznamenán Medailí Za hrdinství. V roce 2012 vyšel historický román Návrat Krále Šumavy od spisovatele Davida Jana Žáka, který popisuje jeho životní příběh a který čerpá z výpovědí pamětníků, z archivních dokumentů a také z řady dlouhých telefonických rozhovorů, které Žák s Hasilem vedl během celého roku 2011. V roce 2021 byl román natočen v Českém Rozhlase České Budějovice jako četba na pokračování.

Románem Návrat Krále Šumavy se ve stejnojmenném komiksovém zpracování inspirovali scenáristé Ondřej Kavalír a Vojtěch Mašek spolu s kreslířem Karlem Osohou. Komiksová minisérie vyšla v podobě tří navazujících dílů: Na čáře (2018), Agent-chodec (2019) a Opona se zatahuje (2020). Dohromady čítá více než 600 tiskových stran a pokrývá období bezmála čtyř dekád.