Zadní Zvonková

Zadní Zvonková (německy Hinter-Glöckelberg) je zaniklá vesnice na pravém břehu Lipna u hranice s Rakouskem, součást města Horní Planá v okrese Český Krumlov. Dříve se jednalo o rozlehlou a téměř výlučně etnicky německou obec, která zanikla v 50. letech 20. století. Nedaleko ní se nachází osada Přední Zvonková.

Zadní Zvonková
Kostel svatého Jana Nepomuckého v Zadní Zvonkové
Lokalita
Zeměpisné souřadnice48°43′24″ s. š., 13°58′59″ v. d.
Zadní Zvonková
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místní části a obyvatelstvo

Obec mívala tři části: Glöckelberg (Zvonkovou), Josefsthal (Josefův Důl) a Hüttenhof (Huťský Dvůr). Podle seznamu obcí Ortsrepertorium z roku 1913 zde žilo celkem 1610 obyvatel ve 212 domech.[1]

Historie

Její poloha se jí stala osudnou. Přímo obcí totiž procházela tzv. „železná opona“ – Zadní Zvonková se tak po 2. světové válce ocitla v zakázaném hraničním pásmu a byla po odsunu německého obyvatelstva srovnána se zemí. Stát zde zůstaly pouze tři budovy: kostel sv. Jana Nepomuckého, fara a dům, který dnes funguje jako penzion. Přední Zvonková sice administrativně přežila a obyvateli se jí stali příslušníci Pohraniční stráže.[2]

Pamětihodnosti
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Zadní Zvonkové pochází z let 1788–1794. Po požáru v roce 1876 byl novogoticky upraven. V padesátých letech 20. století byl odsouzen k zániku.[3] V době končícího komunistického režimu z něj zbývalo pouze zarostlé torzo bez střechy s pobořenou věží i obvodovými zdmi. Chrámovou lodí a vymlácenými okny prorůstaly vzrostlé stromy. Díky péči zejména německých původních obyvatel či jejich potomků a příznivců se kostel dočkal nákladné opravy. Obnoven a nově upraven byl i zcela zdevastovaný přilehlý hřbitov. O několik let později byl opraven i blízký dům u cesty, v němž bývalo umístěno malé muzeum věnované pražskému německy píšícímu spisovateli a básníkovi Johannesi Urzidilovi, který sem rád jezdíval. Muzeum řadou dobových fotografií a artefaktů vypovídalo o životě v dnes již zaniklé obci. Expozice ale již byla uzavřena.[4]
  • Památkově chráněný barokní kříž z roku 1740.[5]
  • Schwarzenberský plavební kanál

Osobnosti
Zachovaný dům s muzeem
Opravený hřbitov v sousedství kostela

Mezi nejvýraznější osobnosti Zadní Zvonkové patřil Engelmar Unzeitig (1911–1945). Do Zvonkové přišel jako farář v roce 1940 a stavěl se otevřeně proti nacismu. Kvůli svým výrokům byl rok nato zatčen gestapem a později se dostal do koncentračního tábora Dachau. V roce 1944 se v táboře rozšířil tyfus, Unzeitig nemocným spoluvězňům pomáhal, nicméně se nakazil a krátce před osvobozením v roce 1945 zemřel. Jeho popel se z Dachau podařilo propašovat do Würzburgu.

Někteří spoluvězni Unzeitiga označovali za světce a nazývali ho Anděl z Dachau.[4] V červnu 1991 byl ve Würzburgu zahájen jeho kanonizační proces. V roce 2009 papež Benedikt XVI. potvrdil Unzeitigovy hrdinské ctnosti, v roce 2016 uznal papež František jeho mučednictví.[6][7] 24. září 2016 byl v bavorském Würzburgu blahořečen.[8]

V Zvonkové se narodil a zemřel i rolník a politik Johann Kaim (1798–1875), během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.[9]

Ochrana přírody

V katastru Zvonkové jsou vyhlášeny tři přírodní památky:

Odkazy

Reference
  1. Karel Hajný: Kde leží Zvonková, zanikleobce.cz, 27. 7. 2010
  2. Michal Kurz: Historie Zvonkové, zanikleobce.cz, 29. 8. 2007
  3. Šumavské nostalgie – Přední a Zadní Zvonková
  4. VOTRUBA, Václav. Ze Zadní Zvonkové zbyl jen kostel a muzeum. ceskokrumlovsky.denik.cz. 2010-10-11. Dostupné online [cit. 2019-03-05].
  5. kříž - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online.
  6. POSPÍŠIL, Petr. Anděl z Dachau – P. Engelmar Hubert Unzeitig. Radio Proglas [online]. Radio Proglas, 2011-06-23 [cit. 2019-03-05]. Dostupné online.
  7. Jeden z dekretů uznává martyrium sudetského Němce o. Engelmara Unzeitiga
  8. Na Moravě narozený kněz Unzeitig bude v září blahořečen - Církev.cz [online]. [cit. 2016-07-19]. Dostupné online.
  9. PALECZEK, Raimund: Johann Kaim (1798-1875), Abgeordneter des österreichischen Reichstages 1848/49 [online]. gloeckelberg.at [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-16. (německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.