Josef Bertl

Josef Bertl (6. leden 1866 Soběslav[1]30. květen 1955 Praha) byl český architekt, profesor pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně (1901–1905) a profesor pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze (1905–1936).

Prof. Ing. arch. dr. h. c. Josef Bertl
Narození6. ledna 1866
Soběslav
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. května 1955 (ve věku 89 let)
Praha
Československo Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípedagog, architekt a stavitel
DětiJiří Bertl syn
Ludmila Bertlová dcera
PříbuzníMartin Kubelík vnuk
Rafael Kubelík zeť
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině učitele. Po absolvování vyšší reálky v Kutné Hoře obdržel stipendium a pokračoval studiem na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. V roce 1884 přešel na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze, kde dokončil studia v roce 1890, a to s vyznamenáním. Již během studia pracoval pro různé firmy, například pro firmu Ringhoffer. V letech 1889–1893 působil na ČVUT jako asistent prof. Jiřího Pacolda na katedře pozemního stavitelství. V roce 1893 byl autorizován stavitelem a nastoupil nejprve do firmy Otakara Materny a v roce 1895 přešel do stavební firmy Václav Nekvasil, kde v letech 1899–1901 pracoval jako ředitel její stavební kanceláře.

V roce 1901 byl povolán na Českou vysokou školu technickou v Brně a dne 29. listopadu téhož roku byl jmenován řádným profesorem pozemního stavitelství. Podílel se na koncepci areálu VUT v Brně. V roce 1902–1903 byl děkanem odboru stavebního inženýrství a v roce 1904–1905 rektorem školy. V roce 1904 byl rovněž prvním předsedou klubu SK Moravská Slavia Brno.

V roce 1905 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1908–1909 byl zvolen rektorem, v letech 1920–1922 byl děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství.

V roce 1914 byl zvolen prezidentem Česko-německé inženýrské komory pro Království české. Byl rovněž dlouholetým členem Spolku architektů a inženýrů.

Politicky se angažoval v mladočeské straně (později Československá národní demokracie).

Rodina

S manželkou Julií, rozenou Ševčíkovou (1876–??) měl čtyři děti,[2] dcera Marie zemřela předčasně v pětadvaceti letech.[3]

Dílo

Spisy

  • Jiří Pacold: Konstrukce pozemního stavitelství, 1890–1895 – spoluautor
  • Novostavby c. k. české vysoké školy technické v Praze, Praha : vlastní náklad, 1914
  • Konstruktivní stavitelství, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1920
  • Stavitel a zákony, nařízení a různé předpisy, Praha : vlastní náklad (komise nakladatelství F. Řivnáč), 1926

Ocenění díla

Odkazy

Literatura

  • Pavel Vlček a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Josef Bertl, s. 62.
  • KREJČÍ, Renata. Prof. arch. Josef Bertl, Dr. h. c.. Události na VUT v Brně. 2003, čís. 1, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. ISSN 1211-4421. Archivováno 10. 12. 2015 na Wayback Machine
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 91.
  • SEVERIN, Ondřej. Za Prof. Dr. h.c. Ing. arch. Josefem Bertlem. Architektura ČSR. 1955, roč. XIV, čís. 7. ISSN 0300-5305.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 456.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Policejní přihlášky, Praha, Bertl Josef 1866
  3. Marie Bertlová - úmrtní oznámení. Národní listy. 10. 9. 1925, s. 8. Dostupné online.
  4. Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy : Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0832-2. S. 436–437.
  5. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.