Josef Berounský

Mládí prožil v carském Rusku, po absolvování gymnázia v Sumách navštěvoval 4 semestry právnické fakulty na univerzitě v Charkově. V roce 1916 dobrovolně narukoval do československých legií v Rusku.[4] Účastnil se bitvy u Zborova a bojů na transsibiřské magistrále. Byl několikrát zraněný v boji.[5][3]

V roce 1920 se navrátil do Československa, zůstal v armádě a zvyšoval si vojenskou kvalifikaci.[6] V roce 1922 přešel k vojenskému letectvu. Absolvoval kurs leteckého pozorovatele, pilotní a stíhací výcvik. V roce 1929 byl přidělen na ministerstvo národní obrany.[5]

Po okupaci Československa odešel s rodinou do exilu. Ve Francii vedl až do příjezdu generála Janouška celou organizaci letců.[7] Ve Velké Británii poté působil v leteckém odboru Československé vojenské správy, velel československému leteckému depu v Cosfordu a působil jako československý styčný důstojník ve 3. bombardovací skupině RAF. Třikrát[8] se účastnil bojových letů jako palubní střelec. V červenci 1941 byl vyslán do Moskvy jako zástupce náčelníka Československé vojenské mise do Sovětského svazu.[9][10][11] Na jaře 1942 vyplul z Murmansku (s důležitým poselstvím náčelníka Československé vojenské mise plk. Heliodora Píky[12] – zpráva o československých občanech, kteří jsou vězněni v sovětských gulazích, spolupodepsáno pplk. pěchoty Ludvíkem Svobodou[13] – pro československou vládu) zpět do Velké Británie na křižníku HMS Edinburgh.[14] 30. dubna 1942 byl křižník napaden německou ponorkou a Josef Berounský zahynul ve své kajutě.[3][15][16]

• Československá revoluční medaile (1920)
• Řád britského impéria – třída Commander (CBE, 12.3.1942)
• Národní řád rumunské hvězdy – IV. třída
• Řád čestné legie – V. třída (rytíř)
• Československý válečný kříž 1914–1918 (1920)
• Československý válečný kříž 1939 (31.8.1942 in memoriam)
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (21.6.1941)
• Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
• Mezispojenecká vítězná medaile (1920)
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie, Velká Británie a SSSR
• Válečný kříž 1914–1918 s palmou (30.6.1919)
• Válečný kříž 1939–1945
• Válečná medaile 1939–1945

• Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob 72238.
• Láník, Jaroslav a kol.: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Ministerstvo obrany ČR – AVIS. Praha 2005. ISBN 80-7278-233-9.
• VHÚ Praha, VHÚ Bratislava – Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Avis Praha 2005.
• Loucký, František: Mnozí nedoletěli, Naše vojsko, 1989.
• Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 455.
• Radosta, Petr: V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko 1991, s. 27, 129. ISBN 80-206-0183-X.
• Rail, Jan; Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939–1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.
• Váňa, Josef; Sigmund, John; Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.
• Vančata, Pavel: Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009, s. 79–80, 94. ISBN 978-80-86289-64-9
• Veselý, Vlastimil; Veselý, Jaroslav: Ke hvězdám a do mraků: z válečných deníků československého stíhače. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2006, s. 29, 159. ISBN 80-86472-26-4.
• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (2. část).