Jindřich Josef Auersperg

Jindřich Josef Jan 4. kníže z Auerspergu, vévoda minstrberský (Heinrich Joseph Johann Fürst von Auersperg, Herzog von Münsterberg) (24. června 1697, Vídeň – 9. února 1783, Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan. Během několika desetiletí v 18. století zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nakonec nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna. Jako první z Auerspergů získal majetek v Čechách (Červený Hrádek) a na Moravě (Černá Hora). [1]

Jindřich Josef kníže z Auerspergu
Knížecí erb rodu Auerspergů
4. kníže z Auerspergu
Ve funkci:
1713 – 9. února 1783
PředchůdceFrantišek Karel z Auerspergu
NástupceKarel Josef z Auerspergu
Císařský nejvyšší komoří
Ve funkci:
1770 – 1774
PanovníkJosef II.
PředchůdceAntonín Karel Salm-Reifferscheidt
NástupceFrantišek Xaver Orsini-Rosenberg
Císařský nejvyšší štolba
Ve funkci:
1742 – 1765
PanovníkFrantišek I. Štěpán
PředchůdceFrantišek Antonín Starhemberg
NástupceKarel Jan z Ditrichštejna
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1735 – 1742
PanovníkKarel VI. a interregnum
PředchůdceAdolf Bernard z Martinic
NástupceJan Josef Khevenhüller-Metsch
Tajný rada
Císařský komorník
Narození24. června 1697
Vídeň
Úmrtí9. února 1783 (ve věku 85 let)
Vídeň
ChoťMarie Dominika z Lichtenštejna (1719–1724)
Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (od 1726)
RodičeFrantišek Karel z Auerspergu a Marie Terezie z Rappachu
DětiJosef František z Auerspergu
Jan Adam z Auerspergu
Karel Josef Antonín z Auerspergu
František Xaver z Auerspergu
Maria Antonia, Prinzessin von Auersperg
Profesestátní úředník a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1739)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, byl nejmladším potomkem generála knížete Františka Karla Auersperga (1660–1713) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Rappachu (1660–1741). Vzhledem k úmrtí svých starších bratrů v dětství se Jindřich Josef stal v roce 1713 hlavou rodu, poručnickou správu po dobu nezletilosti zajišťovala matka. Od mládí působil ve dvorských službách, stal se císařským komořím a později tajným radou. Za vlády Karla VI. zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1735–1742) a v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.[2] Dlouholeté vysoké postavení u dvora si udržel i za vlády Marie Terezie, kdy byl postupně císařským nejvyšším štolbou (1742–1765) a nakonec císařským nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1770 obdržel velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána.[3]

Majetek
Zámek Červený Hrádek, majetek Auerspergů 1719–1771

Po otci zdědil rodové statky v Kraňsku, byl také majitelem Minsterberského knížectví ve Slezsku, které během dynastických válek 18. století připadlo Prusku (potomci nakonec v roce 1791 prodali knížectví pruským Hohenzollernům). Svým prvním sňatkem s princeznou Lichtenštejnovou získal majetek v Čechách a na Moravě. V severních Čechách byl spolumajitelem panství Červený Hrádek se statky Blatno a Údlice. Zámek Červený Hrádek sice nebyl hlavním rodovým sídlem, ale Auerspergové jej příležitostně navštěvovali.[4] Po smrti své první manželky zdědil Jindřich Josef polovinu panství, druhou polovinu vlastnili společně tři potomci z prvního manželství. K Červenému Hrádku přikoupil v roce 1738 od Kolovratů statek Bílence.[5] Zámek v Červeném Hrádku navštívil v roce 1765 císař Josef II.[6] Na základě rodinné smlouvy se výhradním majitelem Červeného Hrádku stal v roce 1766 mladší syn Jan Adam (1721–1795), který celé panství prodal v roce 1771 za jeden milión zlatých Rottenhanům. Panství Černá Hora na jižní Moravě, taktéž z dědictví první manželky, vlastnil Jindřich Josef až do své smrti, poté jej zdědili synové František Jan (1741–1795) a František Xaver (1749–1808) z druhého manželství. Sídlo v Černé Hoře zůstalo stranou zájmu, hrad byl po vyhoření v roce 1724 jen provizorně opraven. Na návrší poblíž hradu byla za Auerspergů postavena hřbitovní kaple sv. Josefa (1720/1726).[7]

Rodina

V roce 1719 se oženil s princeznou Marií Dominikou z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama z Lichtenštejna a Erdmundy Terezie, rozené Ditrichštejnové. Po otci byla dědičkou panství Červený Hrádek v severních Čechách a Černá Hora na jižní Moravě. Zemřela již ve věku pětadvaceti let. O dva roky později se Josef Jindřich oženil podruhé s hraběnkou Marií Františkou Trautsonovou (1708–1761), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu. Z obou manželství pocházelo celkem dvanáct dětí, nejstarší dva synové díky sňatkům získali rozsáhlé majetky ve středních a východních Čechách. Obě nanželky Josefa Jindřicha Auersperga byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8
  2. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
  3. POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40
  6. BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
  7. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3

Literatura
  • SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.