Jindřich Josef Auersperg
Jindřich Josef Jan 4. kníže z Auerspergu, vévoda minstrberský (Heinrich Joseph Johann Fürst von Auersperg, Herzog von Münsterberg) (24. června 1697, Vídeň – 9. února 1783, Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan. Během několika desetiletí v 18. století zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nakonec nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna. Jako první z Auerspergů získal majetek v Čechách (Červený Hrádek) a na Moravě (Černá Hora). [1]
Jindřich Josef kníže z Auerspergu | |
---|---|
Knížecí erb rodu Auerspergů | |
4. kníže z Auerspergu | |
Ve funkci: 1713 – 9. února 1783 | |
Předchůdce | František Karel z Auerspergu |
Nástupce | Karel Josef z Auerspergu |
Císařský nejvyšší komoří | |
Ve funkci: 1770 – 1774 | |
Panovník | Josef II. |
Předchůdce | Antonín Karel Salm-Reifferscheidt |
Nástupce | František Xaver Orsini-Rosenberg |
Císařský nejvyšší štolba | |
Ve funkci: 1742 – 1765 | |
Panovník | František I. Štěpán |
Předchůdce | František Antonín Starhemberg |
Nástupce | Karel Jan z Ditrichštejna |
Nejvyšší maršálek císařského dvora | |
Ve funkci: 1735 – 1742 | |
Panovník | Karel VI. a interregnum |
Předchůdce | Adolf Bernard z Martinic |
Nástupce | Jan Josef Khevenhüller-Metsch |
Tajný rada | |
Císařský komorník | |
Narození | 24. června 1697 Vídeň |
Úmrtí | 9. února 1783 (ve věku 85 let) Vídeň |
Choť | Marie Dominika z Lichtenštejna (1719–1724) Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (od 1726) |
Rodiče | František Karel z Auerspergu a Marie Terezie z Rappachu |
Děti | Josef František z Auerspergu Jan Adam z Auerspergu Karel Josef Antonín z Auerspergu František Xaver z Auerspergu Maria Antonia, Prinzessin von Auersperg |
Profese | státní úředník a politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna (1739) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kariéra
Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, byl nejmladším potomkem generála knížete Františka Karla Auersperga (1660–1713) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Rappachu (1660–1741). Vzhledem k úmrtí svých starších bratrů v dětství se Jindřich Josef stal v roce 1713 hlavou rodu, poručnickou správu po dobu nezletilosti zajišťovala matka. Od mládí působil ve dvorských službách, stal se císařským komořím a později tajným radou. Za vlády Karla VI. zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1735–1742) a v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.[2] Dlouholeté vysoké postavení u dvora si udržel i za vlády Marie Terezie, kdy byl postupně císařským nejvyšším štolbou (1742–1765) a nakonec císařským nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1770 obdržel velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána.[3]
Majetek
Po otci zdědil rodové statky v Kraňsku, byl také majitelem Minsterberského knížectví ve Slezsku, které během dynastických válek 18. století připadlo Prusku (potomci nakonec v roce 1791 prodali knížectví pruským Hohenzollernům). Svým prvním sňatkem s princeznou Lichtenštejnovou získal majetek v Čechách a na Moravě. V severních Čechách byl spolumajitelem panství Červený Hrádek se statky Blatno a Údlice. Zámek Červený Hrádek sice nebyl hlavním rodovým sídlem, ale Auerspergové jej příležitostně navštěvovali.[4] Po smrti své první manželky zdědil Jindřich Josef polovinu panství, druhou polovinu vlastnili společně tři potomci z prvního manželství. K Červenému Hrádku přikoupil v roce 1738 od Kolovratů statek Bílence.[5] Zámek v Červeném Hrádku navštívil v roce 1765 císař Josef II.[6] Na základě rodinné smlouvy se výhradním majitelem Červeného Hrádku stal v roce 1766 mladší syn Jan Adam (1721–1795), který celé panství prodal v roce 1771 za jeden milión zlatých Rottenhanům. Panství Černá Hora na jižní Moravě, taktéž z dědictví první manželky, vlastnil Jindřich Josef až do své smrti, poté jej zdědili synové František Jan (1741–1795) a František Xaver (1749–1808) z druhého manželství. Sídlo v Černé Hoře zůstalo stranou zájmu, hrad byl po vyhoření v roce 1724 jen provizorně opraven. Na návrší poblíž hradu byla za Auerspergů postavena hřbitovní kaple sv. Josefa (1720/1726).[7]
Rodina
V roce 1719 se oženil s princeznou Marií Dominikou z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama z Lichtenštejna a Erdmundy Terezie, rozené Ditrichštejnové. Po otci byla dědičkou panství Červený Hrádek v severních Čechách a Černá Hora na jižní Moravě. Zemřela již ve věku pětadvaceti let. O dva roky později se Josef Jindřich oženil podruhé s hraběnkou Marií Františkou Trautsonovou (1708–1761), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu. Z obou manželství pocházelo celkem dvanáct dětí, nejstarší dva synové díky sňatkům získali rozsáhlé majetky ve středních a východních Čechách. Obě nanželky Josefa Jindřicha Auersperga byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.
- 1. Karel Josef Antonín (1720–1800), c. k. tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna, sňatkem získal panství Vlašim a Dolní Kralovice, manželka 1744 Marie Josefa z Trautsonu (1724–1792)
- 2. Jan Adam Antonín (1721–1795), c. k. tajný rada, komoří, 1746 knížecí titul pro České království, sňatkem získal panství Žleby, Slatiňany, Tupadly, manželka 1746 Kateřina hraběnka ze Schönfeldu (1728–1753)
- 3. Marie Terezie (1722–1732)
- 4. Marie Anna (1730–1731)
- 5. Josef František Antonín (1734–1795), kníže-biskup v Pasově 1783–1795, kardinál 1789
- 6. Terezie (1735–1800), manžel 1758 Jan Josef hrabě Kinský (1734–1790), c. k. komoří, majitel panství Sloup v Čechách
- 7. Marie Antonie (1739–1816), manžel 1755 Gundakar Tomáš hrabě Wurmbrand-Stuppach (1735–17941), c. k. tajný rada, komoří, dolnorakouský vládní rada
- 8. František Jan (1741–17945). c. k. komoří, generálmajor, spolumajitel panství Černá Hora
- 9. Marie Anna (1743–1816), manžel 1760 Jan Josef Václav hrabě Bruntálský z Vrbna (1738–1819), c. k. tajný rada, komoří, majitel panství Fulnek a Krnsko
- 10. Jan Křtitel (1745–1816), kanovník v Pasově a Olomouci
- 11. Alois (1747–1816), c. k. komoří, plukovník, komtur Řádu německých rytířů v Lublani
- 12. František Xaver (1749–1808), c. k. komoří, polní podmaršál, spolumajitel panství Černá Hora
Odkazy
Reference
- Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8
- LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
- POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40
- BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3
Literatura
- SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online
Externí odkazy
- Rodokmen Auerspergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Jindřich Josef Auersperg na webu austria-forum