Jindřich Freiwald
Jindřich Freiwald (6. června 1890 Hronov[1] – 8. května 1945 Praha[2]) byl český architekt. Byl žákem Jana Kotěry.
| Jindřich Freiwald | |
|---|---|
.jpg.webp) Jindřich Freiwald | |
| Narození | 6. června 1890 Hronov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. května 1945 (ve věku 54 let) Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | architekt |
| Ovlivněný | Jan Kotěra |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jindřich Freiwald se narodil v rodině Františka Freivalda, hostinského v Hronově a jeho manželky Josefy, rozené Jiráskové.[1] V Hronově se vyučil zedníkem a v Praze absolvoval stavitelské oddělení Vyšší průmyslové školy, kde ukončil studium v roce 1910. Poté se stal asistentem Antonína Balšánka. V letech 1913-15 a 1917-18 studoval na Akademii výtvarných umění u architekta Jana Kotěry (studium přerušil vojenskou službou v době 1. světové války). V roce 1921 založili s Jaroslavem Böhmem společný ateliér Freiwald a Böhm.[3]
V lednu 1925 se oženil se Zdenčou Hrubešovou.[4]
Od počátku Pražského povstání 5. května 1945 se ho aktivně zúčastnil v Braníku, na Zbraslavi, v Nuslích, Pankráci a Krči, v uniformě kapitána československé armády.[5] Byl zajat ustupujícími Němci a zastřelen.[3] Tělo bylo nejprve uloženo na hřbitově v Braníku, později bylo převezeno a pohřbeno na městském hřbitově v Hronově.
Dílo
Navrhl a postavil (většinou ve spolupráci s Jaroslavem Böhmem) řadu bankovních domů (Železný Brod, Červený Kostelec, Sobotka, Sušice) a divadel (Hronov, Chrudim, Kolín). K dalším realizacím patři dělnické kolonie v Duchcově a Chustu (Masarykova kolonie, vítěz soutěže na vilovou čtvrť mezi nádražím a hlavním náměstím) [6] na Podkarpatské Rusi, nájemní dům v Praze v Bubenči (Šmeralova ul.), objekty továrny Aero v Praze ve Vysočanech a Karlíně a kino Aero v Praze na Žižkově.
Navrhl též stavbu Hotelu na Masarykově náměstí v Pardubicích a několik dalších budov v Kolíně. Při Pražském povstání byl zavražděn nacisty v Braníku (před domem Braník čp.610 v tehdejší ulici Na Křížku č.6 - dnes Vlnitá 32, který ve třicátých letech stavěl pro svého přítele Ferdinanda Krále), kde měl nad kostelem sv. Prokopa svou vilu.
Soupis díla (neúplné)
- 1912 modernistická vila Na baště sv. Ludmily 11, Praha[7]
- 1912–1913 činžovní dům U Průhonu 1147/7, Praha 7–Holešovice[7]
- 1913–1914 Hotel Start (Paříž), Baťkovo náměstí, Hradec Králové[8]
- 1913–1914 nárožní dům s barevnými skly v zábradlích balkónů, Kaprova 40/12, Praha–Staré Město[7]
- 1914 dům U Říšské brány, Myslbekova 128/1, Praha–Střešovice[7]
- 1920 dům s pekárnou Mostecká 46/18, Praha–Malá Strana[7]
- řadový dům v Týnské uličce 627/8, Praha–Staré Město[7]
- 1921–1922 Víceúčelový objekt továrny Josefa Seyfrieda, Pražská 111, Hradec Králové–Kukleny (s J. Böhmem)[9]
- 1922–1923 Činžovní domy Čelakovského 637–639, Hradec Králové[10]
- 1924–1925 Česká kolonie, Chust, Ukrajina
- 1929 Česká spořitelna, Červený Kostelec[11]
- 1929–1930 Jiráskovo divadlo, Hronov[11]
- 1930 Česká spořitelna, Nové Město nad Metují[11]
- 1930-1931 Bouda & Prouza, obchodní dům, Uherský Brod (s Jaroslavem Böhmem)[12][13]
- 1930–1933 Kino Aero, Praha 3 - Žižkov, Biskupcova 31
- 1931–1934 Divadlo Karla Pippicha, Chrudim, Čs. partyzánů 6 (základní kámen položen 28. října 1931, slavnostní otevření s uvedením Smetanovy opery Libuše 18. února 1934)
- 1932 Základní Masarykova škola, Ohnišov[11]
- 1932 Palác První české vzájemné pojišťovny, Divišova 829, Hradec Králové (s J. Böhmem)[14]
- 1932 Vila ve Střešovicích na Zástřelu 40, Praha 6 (s J. Böhmem) pro Ing. Bohumila Štolce
- 1932–1933 Husův sbor církve Československé s budovou fary (dokončena 1936), Nové Město nad Metují[11]
- 1933 Hospodářská záložna, Police nad Metují[11]
- 1933 Česká spořitelna, Úpice[11]
- 1933 Česká spořitelna, Česká Skalice[11]
- 1933–1934 Skladiště, montovna a servis továrny Aero, Praha 8 - Karlín, čp. 425, Šaldova 12 a 14, ve spolupráci s Josefem Blechou[15]
- 1934 Aero, továrna letadel, Praha 9 - Vysočany, čp. 305, 908, Kolbenova 40 a 40a[16]
- 1935–1936 Okresní hospodářská záložna v Přešticích
- 1935–1938 řada mohutných vil v Braníku (Nad Kostelem, Na Křížku-dnes Vlnitá ulice, v Kateřinské ulici-dnes Mezivrší)
- 1937 Česká spořitelna, Hronov[11]
- 1938–1939 Hotel U Hájků, Praha (s J. Böhmem)[17]
- 1939 Agrární banka (dnes Český rozhlas), Havlíčkova 292, Hradec Králové (s J. Böhmem)[18]
Jiráskovo divadlo v Hronově
Odkazy
Reference
- SOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1895 v Hronově , sign. 53-4152, ukn. 3165, str.109. Dostupné online
- Akad. arch. ing. Jindřich Freiwald (úmrtní oznámení). Svobodné slovo. 29. 5. 1945, s. 4. Dostupné online.
- JANKULÍKOVÁ, Alžběta. Jindřich Freiwald a česká meziválečná divadelní architektura. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Richard Biegel. s. 30–36. Dostupné online.
- Ze společnosti/Sňatky. Lidové noviny. 31. 1. 1925, s. 4. Dostupné online.
- ing. Jan Pospíšil: Jindřich Freiwald. Architektura. 1-10/1945-46, s. 300. Dostupné online.
- PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2019, roč.XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.18 – 23
- SVOBODA, Jan E. K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. Staletá Praha. 2014, roč. XXX, čís. 1, s. 99–102. Dostupné online.
- S.R.O, Via Aurea. Hotel Start (Paříž) | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky)
- S.R.O, Via Aurea. Víceúčelový objekt továrny Josefa Seyfrieda | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky)
- S.R.O, Via Aurea. Činžovní domy | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky)
- SKALICKÝ, Alexandr; VAKULOVÁ, Marie. Realizace Jindřicha Freiwalda v rodném kraji. In: BAŠTECKÁ, Lydia. Stopami dějin Náchodska 11. Náchod: Státní oblastní archiv v Zámrsku - Státní okresní archiv Náchod, 2007. ISBN 978-80-86676-05-0. ISSN 1211-3069. S. 186–221.
- Bouda & Prouza : fotogalerie – historie [online]. Prouza & synové s.r.o. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ELIÁŠ, Jan O. Stavebně historický průkum sídelního útvaru (SHP IV) sešit 9/16 [online]. Brno: Jan O. Eliáš, 2001 [cit. 2020-08-05]. Kapitola Masarykovo náměstí Čp.133, 455, s. 6. Dostupné online.
- S.R.O, Via Aurea. Palác První české vzájemné pojišťovny | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky)
- Skladiště, montovna a servis továrny Aero. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 118.
- Aero, továrna letadel. In: BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Pražský industriál. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 80-01-03586-7. S. 183.
- LUKEŠ, Zdeněk. Od bank k divadlům. Lidové noviny. 12. října 2019, s. 23. Dostupné online.
- S.R.O, Via Aurea. Agrární banka | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- SKALICKÝ, Alexandr; VAKULOVÁ, Marie. Realizace Jindřicha Freiwalda v rodném kraji. In: BAŠTECKÁ, Lydia. Stopami dějin Náchodska 11. Náchod: Státní oblastní archiv v Zámrsku - Státní okresní archiv Náchod, 2007. ISBN 978-80-86676-05-0. ISSN 1211-3069. S. 186–221.
- VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. Freiwald, Jindřich. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 184–185.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Freiwald na Wikimedia Commons
- O J. Freiwaldovi na stránkách města Hronov
- Reprezentační budova továrny Aero v Praze-Karlíně[nedostupný zdroj]
- Stavby J. Freiwalda na www.teplice-teplitz.net
