Balkon
Balkon je vyvýšená předsazená konstrukce se zábradlím, obvykle vyčnívající z průčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru. Balkon může být také krytý, zasklený a zčásti nebo úplně zapuštěný do stěny budovy, takže konstrukčně představuje kombinaci balkonové konzoly a lodžie. Název přišel do češtiny přes němčinu, francouzštinu a italštinu, původně pochází z germánského balke, trám.
Historie
Obliba balkonů začíná v italské renesanci, kde balkon sloužil jednak k pobytu na čerstvém vzduchu a slunci, ale zároveň byl ozdobou budovy. Balkony mohou sloužit i k ceremoniálním účelům, jako například prezidentský balkon na třetím nádvoří Pražského hradu nebo balkon baziliky svatého Petra v Římě, odkud dává požehnání nově zvolený papež. Vnitřní balkony a lóže patří od renesance k vybavení divadel, později koncertních a kongresových sálů i sportovních stadionů. Podobné konstrukce v kostelích a modlitebnách se nazývají empora (pro věřící, často po stranách) nebo kruchta (pro hudebníky a zpěváky, v zadní části lodi).
Kryté balkony začínají v barokní době a dominují v 19. století. Ve 20. století převládá civilní využití balkonů k pobytu na slunci, například v zahradních vilách, a v hromadné bytové výstavbě od poloviny 20. století bývají balkony navíc zčásti nebo úplně zapuštěné, v přízemí případně zamřížované.
Konstrukční rozdělení
- konzolové
- podepřené
- zavěšené
- kombinované
Použitý materiál
- kámen
- dřevo
- ocel
- železobeton
- kombinace
Galerie
- Palác Kinských v Praze
- Balkonek s mříží (Lipari, Sicílie)
- Dům na Blvd Rotschild, Tel Aviv (Izrael)
- Mrakodrap (Ipoh, Malajsie)
- Ostrava, Poruba
Odkazy
Literatura
- Václav Hájek a kol., Pozemní stavitelství, Sabotáles, Praha: 1999, ISBN 80-85920-81-6
- Ottův slovník naučný, heslo Balkon. Sv. 3, str. 172
Externí odkazy
- Slovníkové heslo balkón ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu balkon na Wikimedia Commons