Police nad Metují

letecký snímek od jihovýchodu

Na počátku 13. století se do zdejší těžko přístupné lesnaté krajiny přistěhovalo několik poustevníků pod vedením jednoho z břevnovských mnichů. Podle některých se tak stalo roku 1201, přičemž mnich se prý jmenoval Jurik, podle jiných to byl Vitališ.[3]

První písemná zmínka o obci je z roku 1213 v listině, kterou král Přemysl Otakar I. daroval území polického újezdu břevnovskému klášteru (považované za padělek stejně jako další listiny označované jako falza břevnovská, nicméně data v nich obsažená o původu Police pravděpodobně odpovídají skutečnosti a pocházejí z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou darování krajiny Břevnovskému klášteru potvrdil, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho jméno.[3]

Z Police se stalo městečko 6. září 1253, kdy král Přemysl Otakar II. vydal listinu, jíž sem z Provodova převedl právo pořádat trhy. Police nad Metují je nejstarší z měst i vesnic v Polickém panství. Byla to Police, kde původně sídlili benediktíni a odkud kolonizovali zdejší kraj. Všechna další města náchodského okresu (Náchod, Broumov, Hronov, atd.) byla založena až později.^[zdroj?!]

Roku 1253 byla také zahájena stavba impozantního raně gotického kostela, dokončená roku 1294. Z původního kostela se dochoval především cenný portál. V 1. polovině 13. století započala stavba kláštera, kolem něhož vzniklo městečko Police a několik dalších vsí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1306.[4]

Během husitských válek 27. května 1421 město vydrancovali a vypálili katoličtí Slezané, obyvatelé byli povražděni, ženy znásilněny. 40 chlapcům usekli pravou nohu, levou ruku a uřízli nos.[5] Kdosi jim pak vyzradil úkryt některých místních obyvatel na nedalekém Ostaši, a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn v 2. polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana Františka z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína, a následně znovu s městem vypálen.[3]

Roku 1535 při mohutném požáru městečko téměř zcela vyhořelo. Roku 1617 vyhořelo celkem 70 domů - včetně radnice, pivovaru, špitálu, mlýna u kláštera a 15 stodol městských. Mezitím řádil v Polici mor: roku 1585 denně umíralo až 28 lidí a celkem zemřelo 2 300 obyvatel města i okolních vesnic. Následovaly další velké požáry v letech 1673, 1697 a zejména roku 1700. Katastrofický sled se uzavřel v r. 1842, kdy vyhořelo 42 domů i s radnicí.

Roku 1775 bylo v okolí jedno ze středisek selského povstání. Klášter i kostel byly v 18. století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 během reforem císaře Josefa II.

V první polovině 19. století rostl význam Police nad Metují jako obchodního i kulturního střediska. Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň-Meziměstí, která se městu vyhýbá.[6][7][8]

V letech 1892 - 1895 oživilo dění ve městě zjevení Panny Marie, jehož dějištěm byl blízký Suchý Důl; v září 1969 tzv. polický meteorit proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád dosvědčilo nejméně 14 obyvatel.

9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.

8. července 2012 vysvětil kardinál Dominik Duka za účasti představitelů kraje a veřejnosti po požáru slavnostně obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole, na místě Mariánských zjevení před 125 lety.

• Police nad Metují
• Hlavňov
• Hony
• Pěkov
• Radešov
• Velká Ledhuje

• Muzeum města Police nad Metují
• Muzeum papírových modelů
• Muzeum stavebnice Merkur
• Kollárovo divadlo
• městská knihovna
• koupaliště, lyžařský vlek

• Radnice z roku pův. z r. 1595, dnešní barokní z r. 1718, postavená za účasti K. I. Dienzenhoffera. V roce 1842 budova částečně vyhořela, roku 1876 dostala věž nynější stylově nepříliš čistý osmiboký tvar s cimbuřím.[4]
• Benediktinský klášter z roku 1213. Stavba kláštera započala v 1. polovině 13. století, dokončena byla roku 1306. Klášter byl barokně přestavěn a zrušen roku 1786.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1253, dokončený v roce 1294 (raně gotický portál). Původně raně gotický kostel byl v baroku přestavěn, v 19. století pseudogotické úpravy. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice se znaky z vladislavské doby. V lodi kostela je viditelné zapuštění sloupku pod současnou podlahu.
• Renesanční Selendrův sloup. Věnoval jej opat broumovského kláštera Wolfgang Selender z Prošovic jako výraz díků za ochranu, kterou mu Poličtí na začátku roku 1619 poskytli poté, co se proti němu broumovští protestanti vzbouřili. Došlo k tomu na počátku třicetileté války.
• Sloup Panny Marie Bolestné z roku 1707.
• Čtyři barokní sloupy sv. Marka (tzv. toskánské sloupy) z roku 1716.
• Socha Panny Marie z roku 1776, socha P. Marie - Madona, socha P. Marie s Ježíškem, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Prokopa z roku 1746, socha sv. Václava na Strážnici, socha sv.Václava v Bělské ulice, socha sv.Floriána
• Empírová kašna z roku 1818
• Stará sroubená jednopatrová škola z roku 1785 s s mansardovou střechou krytou šindelem
• Dne 16. září 1969 dopadl do blízkosti města (Suchý Důl, č.p.147, tzv. Polický) meteorit. Pád sledovalo přinejmenším 14 očitých svědků a je v historii astronomických pozorování unikátní událostí[9].
• Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově (barokní, projekt K.I. Dienzenhofer)
• Klůček (614 m n. m.)
• Roubená polygonální stodola krytá šindelem
• Meteorologický sloup v sadech Jana Bezděka z roku 1934[10]

• Jiří Beran - lyžař
• Josef Brandejs - kronikář
• PhDr. Stanislav Brandejs - diplomat, publicista, překladatel, regionální historik - "Kniha o Polici nad Metují a Policku" (1941)
• Václav Vlastimil Hausmann - skladatel
• Václav Hybš - dirigent
• Emil Katschner - továrník a zakladatel strojírenské výroby v Polici nad Metují
• Arnošt Košťál - odbojář
• Antonín Krtička - historik, spisovatel
• Jan Lege - autor první rukopisné polické kroniky
• Vilém Pelly (1849 – 1939) - továrník a zakladatel textilní v výroby v Polici nad Metují
• Miroslav Šmíd - horolezec
• Hanuš Wihan - hudebník (Wihanovo kvarteto)
• PhDr. Jan Koliha - geolog a paleontolog, muzeolog
• Karel Podhajský - brankář Hradec Králové

Ve městě hraje fotbalový klub TJ Spartak Police nad Metují působící v krajském přeboru.

• Świdnica
• Saltara
• Travnik

• 
  Pohled na město z vyhlídky ve Žďárské ulici
• 
  Masarykovo náměstí s radnicí
• 
  Ledhujská ulice
• 
  Kolárovo divadlo v ulici Na Bělidle
• 
  Hřbitov
• 
  Pellyho domy na Masarykově náměstí
• 
  Podklášterní mlýn a socha sv. Prokopa
• 
  Roubenka v ulici V Rokli
• 
  Východní strana Masarykova náměstí
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalý klášter