Jiří Šulc (politik)

Jako hejtman v roce 2002 v součinnosti s Hospodářskou a sociální radou Mostecka vymohl pro Ústecký kraj vládní kompenzace za těžbou zničenou přírodu ve výši 15 miliard Kč. Rekultivace a revitalizace území probíhá dodnes.

Jeho zásluhou bylo i rozhýbání silničního napojení Mostu na Prahu. Podařilo se dokončit rekonstrukci silnice Most-Louny či stavby čtyřproudové komunikace Most-Komořany, kolem průmyslové zóny Triangle u Žatce či stoupací část silnice I/7 z Chomutova na hranice s Německem.

Soustředil se též na téma sociálních dávek a jejich zneužívání. Použil ho i jako jeden z hlavních bodů své kampaně před krajskými volbami 2008 a věnoval se mu i po opuštění funkce hejtmana. Ve své prezentaci na ideové konferenci ODS v prosinci 2011 vystoupil proti zneužívání dávek s proslovem, který uzavřel heslem „Pro peníze do práce. Pro pomoc na úřad.“[6]

Během svého působení v křesle hejtmana byl Šulc kritizován pro omezování železniční dopravy a pro rušení regionálních železničních tratí.[7][8] Kraj se k takovému opatření rozhodl z důvodu snížení a zefektivnění výdajů. V roce 2005 se Ústecký kraj rozhodl objednat menší rozsah dopravy, snížil výdaje na železniční dopravu z 450 milionů na 335 milionů ročně a mírně zredukoval železniční spojení na nevytížených 22 tratích v regionu. Omezeny byly pouze spoje, které měly dlouhodobě velmi nízkou obsazenost (méně než 3 osoby na spoj).[9]

Rada Ústeckého kraje v roce 2007 znovu rozhodla o reorganizaci systému veřejné dopravy. Oznámila dotčeným obcím, že kraj bude dotovat pouze jeden druh veřejné dopravy na trasách, kde dosud probíhala neefektivně souběžná doprava více prostředky, typicky vlakem a autobusem zároveň.[10] Důvodem byly i evropské předpisy, které podporu více druhům souběžně vedené veřejné dopravy zakazují.^[zdroj?] Kraj rozhodl neobjednat vlakovou dopravu na pěti železničních tratích, v některých částech kraje naopak nebyly objednány spoje autobusové. Šlo o trať Čížkovice–Obrnice, trať z Prahy přes Žatec v úseku Žatec–Deštnice, trať Děčín–Oldřichov u Duchcova, trať Chomutov–Vejprty a trať Plzeň–Žatec západ v úseku Podbořany–Žatec západ. Na úseku Peruc–Louny trati z Kralup nad Vltavou byla doprava zredukována na polovinu.[11] Spoje nahradila autobusová doprava v častějších intervalech, kterou radní pro dopravu Milan Franc obhajoval také jako komfortnější. Zavedly se totiž nízkopodlažní klimatizované spoje, které na rozdíl od vlaků zajížděly i do center obcí, k obecním úřadům, školám apod.[11]

Následně byl zaveden na většině tratí zaveden moderní taktový provoz a na několika také mírně navýšen počet spojů, byl zaveden systém integrované městské a meziměstské železniční a autobusové dopravy a kraj vyvíjel intenzivní tlak na modernizaci vlakových souprav, takže dnes už třicetileté a starší soupravy na tratích již nepotkáte.

Z režimu veřejné hromadné dopravy byla v roce 2007 vyřazena i tzv. kozí dráha mezi Děčínem a Oldřichovem, která byla uváděna v jízdním řádu pod číslem 132. Trať byla v souběhu s paralelní dopravou autobusovou(rozpor s evropskou legislativou!) a navíc ztrátová, i když ji před omezením dopravy využívalo kolem tisíce osob denně. V roce 2008 pak Ústecký pak kraj rozhodl o úplném zastavení provozu a ministerstvo dopravy začalo řízení o jejím zrušení. Na místě dráhy měl vzniknout přivaděč na rychlostní silnici D8. Proti tomu se postavily ministerstvo životního prostředí, některé obce (bylo před volbami) a nově vzniklé občanské iniciativy, správní rozhodnutí Ústeckého kraje o zastavení provozu napadl i veřejný ochránce práv Otakar Motejl.[12] Šulc označil ombudsmanovo šetření za neoprávněný zásah do působnosti kraje.[13]

V kampani před krajskými volbami v roce 2008 Česká strana sociálně demokratická slíbila obnovení provozu na kozí dráze, na které ale po vítězství ve volbách sama nenašla prostředky.[14] Vlaky se tak na dráhu nevrátily, realizace dálničního přivaděče se naopak odsunula do vzdálené budoucnosti.

V listopadu 2007 Jiří Šulc při zahájení části stavby dálnice D8 řekl, že aktivisté, zejména Děti Země, „svým zdržováním připravili stát o několik miliard korun a také o dost lidských životů“. Sdružení se obrátilo na Úřad Ústeckého kraje se žádostí o poskytnutí informací o tom, na základě čeho Šulc uvedený výrok tvrdil, kraj je ale odmítl poskytnout s tím, že hnutí odkázal na jiné úřady (Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha a Policii ČR).[15] Děti Země se proti takovému postupu bránily žalobou, jelikož kraj nejednal ani na opakovanou výzvu ministerstva vnitra.[16] V lednu 2009 soud v Ústí nad Labem nařídil v této věci exekuci.[17] Kraj podal odpověď, že požadovanou informaci nemá, až v březnu 2009.[18]

Zatímco Děti Země tvrdí, že většina průtahů stavby D8 je zaviněna liknavostí úřadů a dodavatelů, s názorem hejtmana Šulce o vině aktivistů se podle médií ztotožňovala většina místních obyvatel, dotčených současným stavem dopravy v regionu.[19]

Upozornil na sebe i tím, že ve volební kampani na podzim 2008 použil kontroverzní billboardy s heslem „Makejte gadžové, ať se máme líp“, které byly kritizovány jako protiromské a rasistické; podle Šulce však měly upozorňovat na zneužívání dávek sociální podpory.[20]

V roce 2007 Šulc vybojoval pro Ústecký a Karlovarský kraj, spojené do tzv. regionu soudržnosti Severozápad na české vládě největší balík peněz v rámci regionálních operačních programů v ČR.^[zdroj?] Stal se předsedou Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. V březnu 2011 zasáhl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR v sídle vedení regionu soudržnosti Severozápad.[21] Proti několika osobám v čele s ředitelem Úřadu Regionální rady regionu Petra Kušnierze bylo vzneseno obvinění kvůli uplácení při rozdělování evropských dotací.[22] Evropská unie kvůli případu rozhodla o zastavení přísunu dotací do programu. V červnu 2012 Šulce odvolal Výbor regionální rady. Pro jeho odvolání hlasovali jak zástupci ČSSD (ve výboru měla 11 ze šestnácti míst), tak i dalších stran. Vinili ho z politické zodpovědnosti za skandál a z nečinnosti při jeho řešení.[23] Šulc byl jediný, kdo hlasoval proti. Své odvolání označil za důsledek stranického boje a všechna obvinění odmítl.[24]

V září 2012 vyzvala mostecká organizace ODS k odchodu ze strany, neboť prý poškozuje její pověst.[25]

V březnu 2014 byl Šulc s dalšími zaměstnanci Regionální rady policií obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku, kterého se měl dopustit při vyjednání nezákonné konkurenční doložky pro bývalé ředitele úřadu rady Petra Kušnierze a Pavla Markvarta.[26] Šulc obvinění odmítl a podal proti němu stížnost, Okresní státní zastupitelství v Ústí nad Labem ji ale zamítlo jako neodůvodněnou.[27]

V lednu 2018 Ústecký okresní soud potrestal tříletým podmíněným trestem bývalého ústeckého hejtmana za ODS Jiřího Šulce za to, že v době, kdy předsedal výboru Regionálního operačního programu Severozápad, vyplatil dotační úřad takzvané zlaté padáky exředitelům Petru Kušnierzovi a Pavlu Markvartovi.[28] V lednu 2021 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal ve věci dovolání požadující zpřísnění kvalifikace i trestu.[29]