Stanisław Barańczak

Stanisław Barańczak
Stanisław Barańczak
Narození	13. listopadu 1946 ; Poznaň
Úmrtí	26. prosince 2014 (ve věku 68 let) ; Newtonville
Příčina úmrtí	Parkinsonova nemoc
Místo pohřbení	Hřbitov Mount Auburn
Povolání	básník, překladatel, spisovatel, literární kritik, vysokoškolský učitel, odborář a kritik
Stát	Polsko
Alma mater	Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani
Témata	krásná literatura
Ocenění	Cena Kościelských (1972); Guggenheimovo stipendium; Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově; zlatá medaile Gloria Artis za přínos kultuře; komtur Řádu znovuzrozeného Polska; … více na Wikidatech
Politická příslušnost	Polská sjednocená dělnická strana
Rodiče	Zofia Barańczak
Příbuzní	Małgorzata Musierowicz (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanisław Barańczak (13. listopadu 1946, Poznaň – 26. prosince 2014) byl polský básník, literární kritik a překladatel, jeden z představitelů generace Nowa Fala (Nová vlna), zvané také Generacja 68 (Generace 68).

Život

Vystudoval polskou filologii na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani,[1] kde později také přednášel. Za svou činnost ve Výboru na obranu dělníků (KOR - Komitet obrony robotników) musel v roce 1977 univerzitu opustit a od roku 1981 žil v USA, přednášel na Harvardově univerzitě. Byl také šéfredaktorem časopisu The Polish Review, vydávaného v New Yorku.

Dílo

Jeho díla doposud nebyla do češtiny přeložena. Některé Barańczakovy básně přeložil Václav Burian[2]. Barańczak je také významným překladatelem (hlavně americké a anglické literatury do polštiny, ale rovněž ruské a polské do angličtiny). Významné jsou zejména jeho překlady Shakespeara do polštiny.

Eseje a básnické sbírky:

1968 Korekta twarzy
1970 Jednym tchem
1971 Nieufni i zadufani. Romantyzm i klasycyzm w młodej poezji lat sześćdziesiątych
1972 Dziennik poranny. Wiersze 1967-1971
1973 Ironia i harmonia. Szkice o najnowszej literaturze polskiej
1974 Język poetycki Mirona Białoszewskiego
1977 Ja wiem, że to niesłuszne. Wiersze z lat 1975-1976
1978 Sztuczne oddychanie
1979 Etyka i poetyka. Szkice
1980 Knebel i słowo. O literaturze krajowej w latach siedemdziesiątych
1980 Tryptyk z betonu, zmęczenia i śniegu
1981 Wiersze prawie zebrane
1981 Książki najgorsze
1981 Dziennik poranny. Poezje 1967-1981
1981 Bo tylko ten świat bólu…
1983 Czytelnik ubezwłasnowolniony. Perswazje w masowej kulturze literackiej PRL
1984 Uciekinier z Utopii. O poezji Zbigniewa Herberta
1986 Atlantyda i inne wiersze z lat 1981-1985
1988 Przed i po. Szkice o poezji krajowej przełomu lat siedemdziesiątych i osiemdziesiątych
1988 Widokówka z tego świata i inne rymy z lat 1986-1988
1990 Tablica z Macondo, albo osiemnaście prób wytłumaczenia sobie i innym po co i dlaczego się pisze
1991 Biografioły
1991 159 wierszy. 1968-1988
1994 Podróż zimowa
1995 Pegaz zdębiał
1996 Poezja i duch Uogólnienia.Wybór esejów 1970-1995
1998 Chirurgiczna precyzja
1998 Geografioły

Odkazy

Reference

Stanisław Barańczak | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2017-01-31]. (polsky)
2004, Milan Sverepa; [email protected],. Stanisław Barańczak v překladu Václava Buriana: Životolamy. www.listy.cz [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanisław Barańczak na Wikimedia Commons
Osoba Stanisław Barańczak ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanisław Barańczak

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Stanisław Barańczak | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2017-01-31]. (polsky)

[2] 2004, Milan Sverepa; [email protected],. Stanisław Barańczak v překladu Václava Buriana: Životolamy. www.listy.cz [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. (česky)