Stanisław Barańczak

Stanisław Barańczak (13. listopadu 1946, Poznaň26. prosince 2014) byl polský básník, literární kritik a překladatel, jeden z představitelů generace Nowa Fala (Nová vlna), zvané také Generacja 68 (Generace 68).

Stanisław Barańczak
Narození13. listopadu 1946
Poznaň
Úmrtí26. prosince 2014 (ve věku 68 let)
Newtonville
Příčina úmrtíParkinsonova nemoc
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
Povoláníbásník, překladatel, spisovatel, literární kritik, vysokoškolský učitel, odborář a kritik
StátPolsko Polsko
Alma materUniverzita Adama Mickiewicze v Poznani
Tématakrásná literatura
OceněníCena Kościelských (1972)
Guggenheimovo stipendium
Doctor honoris causa Jagellonské univerzity v Krakově
zlatá medaile Gloria Artis za přínos kultuře
komtur Řádu znovuzrozeného Polska
 více na Wikidatech
Politická příslušnostPolská sjednocená dělnická strana
RodičeZofia Barańczak
PříbuzníMałgorzata Musierowicz (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval polskou filologii na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani,[1] kde později také přednášel. Za svou činnost ve Výboru na obranu dělníků (KOR - Komitet obrony robotników) musel v roce 1977 univerzitu opustit a od roku 1981 žil v USA, přednášel na Harvardově univerzitě. Byl také šéfredaktorem časopisu The Polish Review, vydávaného v New Yorku.

Dílo

Jeho díla doposud nebyla do češtiny přeložena. Některé Barańczakovy básně přeložil Václav Burian[2]. Barańczak je také významným překladatelem (hlavně americké a anglické literatury do polštiny, ale rovněž ruské a polské do angličtiny). Významné jsou zejména jeho překlady Shakespeara do polštiny.

Eseje a básnické sbírky:

  • 1968 Korekta twarzy
  • 1970 Jednym tchem
  • 1971 Nieufni i zadufani. Romantyzm i klasycyzm w młodej poezji lat sześćdziesiątych
  • 1972 Dziennik poranny. Wiersze 1967-1971
  • 1973 Ironia i harmonia. Szkice o najnowszej literaturze polskiej
  • 1974 Język poetycki Mirona Białoszewskiego
  • 1977 Ja wiem, że to niesłuszne. Wiersze z lat 1975-1976
  • 1978 Sztuczne oddychanie
  • 1979 Etyka i poetyka. Szkice
  • 1980 Knebel i słowo. O literaturze krajowej w latach siedemdziesiątych
  • 1980 Tryptyk z betonu, zmęczenia i śniegu
  • 1981 Wiersze prawie zebrane
  • 1981 Książki najgorsze
  • 1981 Dziennik poranny. Poezje 1967-1981
  • 1981 Bo tylko ten świat bólu…
  • 1983 Czytelnik ubezwłasnowolniony. Perswazje w masowej kulturze literackiej PRL
  • 1984 Uciekinier z Utopii. O poezji Zbigniewa Herberta
  • 1986 Atlantyda i inne wiersze z lat 1981-1985
  • 1988 Przed i po. Szkice o poezji krajowej przełomu lat siedemdziesiątych i osiemdziesiątych
  • 1988 Widokówka z tego świata i inne rymy z lat 1986-1988
  • 1990 Tablica z Macondo, albo osiemnaście prób wytłumaczenia sobie i innym po co i dlaczego się pisze
  • 1991 Biografioły
  • 1991 159 wierszy. 1968-1988
  • 1994 Podróż zimowa
  • 1995 Pegaz zdębiał
  • 1996 Poezja i duch Uogólnienia.Wybór esejów 1970-1995
  • 1998 Chirurgiczna precyzja
  • 1998 Geografioły


Odkazy

Reference

  1. Stanisław Barańczak | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2017-01-31]. (polsky)
  2. 2004, Milan Sverepa; [email protected],. Stanisław Barańczak v překladu Václava Buriana: Životolamy. www.listy.cz [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.