Jeneč

Jeneč (mužského rodu: ten Jeneč) je obec a vesnice v okrese Praha-západ, ležící 4 km na západ od hranic Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. Jeneč leží při silnici II/606 (dříve I/6), poblíž dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a na železniční trati Praha–Kladno. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. V obci se nachází Národní integrované středisko řízení letového provozu IATCC Praha.

Jeneč
Náves s kaplí a zvoničkou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539317
Pověřená obecHostivice
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°5′15″ s. š., 14°12′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 299 (2022)[1]
Rozloha7,34 km²
Katastrální územíJeneč u Prahy
Nadmořská výška363 m n. m.
PSČ252 61
Počet domů425 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Jeneč
Lidická 82
252 61 Jeneč
[email protected]
StarostaMichal Stark
Oficiální web: www.jenec.cz
Jeneč
Další údaje
Kód obce539317
Kód části obce58262
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asi dva kilometry východně od Jenče se nachází osada Jeneček, dříve zvaná Malý Jenč. Ta je dnes ovšem součástí města Hostivice. K Hostivici tradičně školou a farností připadá i samotný Jeneč.

Historie

Jméno obce je staročeská varianta jména Jan. Z 13. století, kdy je obec poprvé doložena, se označovala také „Jens“ či „Genese“.

Původně zde stávaly dvě tvrze a několik samostatných dvorů, takže jednotlivé části obce mohly patřit různým majitelům. K roku 1239 je zde doloženo vlastnické právo kladrubského kláštera. Za Přemysla Otakara II. se v celé oblasti od Hostivice až po Unhošť usazují malostranští měšťané, kteří zde kácejí lesy a vzdělávají půdu.

Zvonice na návsi

V Jenči se během staletí střídali různí majitelé. Šebestyán Plánský ze Seeberku scelil v polovině 16. století vlastnictví jednotlivých částí obce a Jeneč měla od té doby jediného vlastníka. I nadále se však majitelé střídali až v devatenáctém století se panství stalo osobním vlastnictvím panující habsburské rodiny. V roce 1918 byl poslednímu rakouskému císaři Karlu I. majetek československou vládou konfiskován a zestátněn.

Na pozemcích potom po většinu dvacátého století hospodařil státní statek jako nejdůležitější místní zaměstnavatel. Obec si tak zachovala až do nedávna převážně agrární ráz. Statek byl privatizován v 90. letech 20. století.

Dnes se ovšem Jeneč stále více stává hospodářským a sídelním předpolím Prahy. Dobré spojení a relativně levná půda jsou předpoklady dalších intenzivních změn. Plánuje se stavba hospodářské zóny. Historie Jenči nezanechala prakticky žádné významné památky. Nejzajímavější budovou je bývalý státní statek s barokním průčelím, a dále bývalá pošta a zvonička.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Jeneč (1500 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] biograf Sokol, výroba cementového zboží, obchod s dobytkem, 2 holiči, hospodářské družstvo pro zužitkování pražských odpadků, kolář, 6 hostinců, konsum Včela, kovář, krejčí, lom, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, pivovar, 2 povozníci, 9 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, 5 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, truhlář, 2 obchody s uhlím, státní velkostatek.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Jeneč podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[10][11] V celé jenečské aglomeraci nicméně žije necelých 2 tisíce obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[10][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
7539251 0531 0461 0241 1661 4981 3761 3501 3141 1781 0491 0611 285
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[10][11]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
9299108117124137213275280297293319327401

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/606 Praha Střešovice - D0/D6 - Hostivice - Jeneč - Pavlov.
  • Železnice – Obec leží na železniční trati 120 Praha - Kladno - Rakovník, na které je u obce železniční stanice Jeneč, a na trati 121 Hostivice - Podlešín se zastávkou Jeneč zastávka. Železniční trať 120 Praha - Kladno - Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava z Prahy do Kladna byla zahájena roku 1863. Železniční trať 121 Hostivice - Středokluky - Podlešín je jednokolejná celostátní trať, v úseku Jeneč - Středokluky byla zbudována přeložka kolem letiště Ruzyně s uvedením do provozu roku 1966.
  • Letecká doprava – V roce 2007 bylo v Jenči zprovozněno oblastní středisko řízení letového provozu.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Řevničov, Unhošť.
  • Železniční doprava – Po trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Jeneč na tratí 120 jezdilo v pracovních dnech 4 páry spěšných vlaků a 21 párů osobních vlaků, o víkendu 20 párů osobních vlaků. V železniční zastávce Jeneč zastávka po trati 121 jezdily v létě 2 páry osobních vlaků o sobotách a nedělích z Prahy do Slaného.

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 491-492. (česky a německy)
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

Dolany Hostouň, Dobrovíz Kněževes
Pavlov, Unhošť Hostivice
   Jeneč   
Červený Újezd Chýně Břve
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.