Elena Baltachová

Narodila se v Kyjevě. Pocházela ze sportovní rodiny. Otec Sergej byl fotbalistou, matka Olga reprezentovala Sovětský svaz v pětiboji a sedmiboji. Z Kyjeva se ve věku 6 let odstěhovala do anglického Ipswiche, kde otec získal fotbalové angažmá, a po jeho dalším přestupu se po roce přesunuli do Skotska.[2] Na konci života žila v londýnském obvodu Enfield a v Ipswichi.

V roce 2001 postoupila do semifinále juniorky Wimbledonu[3] a o rok později vyhrála první dva tituly na okruhu ITF (v britském Felixstowe a v Pamploně) a postoupila do třetího kola Wimbledonu. Hrála tam na divokou kartu, porazila mj. Amandu Coetzerovou, ale prohrála s Jelenou Lichovcevovou.[4] Pod vedením trenérky a bývalé britské jedničky Jo Durieové[3] se sama stala nejlepší Britkou ve světovém žebříčku a zůstala jí s krátkými přestávkami až do roku 2012, kdy ji přeskočily mladší soupeřky. Už tehdy, v 19 letech se stala i členkou reprezentačního fedcupového týmu Velké Británie, ve kterém zůstala až do konce kariéry. Sehrála v něm celkem 28 dvouher a 21 čtyřher.

Její vzestup ale zastavily zdravotní potíže. Původně tajemná náchylnost k nákazám[5] nakonec byla vysvětlena chronickou nemocí jater (primární sklerozující cholangitidou), která snižovala schopnosti jejího imunitního systému a která je spojená se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny jater.

Zdravotní problémy zasáhly i její kariéru. Mezi výsledky v dalších letech vynikl postup do třetího kola na Australian Open 2005, do kterého prošla až z kvalifikace.[4] Vyhrála několik dalších turnajů ITF, zejména třikrát v letech 2010, 2011 a 2013 zvítězila na kvalitním AEGON Championships v Nottinghamu,[2] ale na okruhu WTA nikdy nehrála ani finále.

Do první stovky světového žebříčku se i proto prosadila až v roce 2009[6] a o rok později dosáhla svého vrcholu, když se posunula až na 49. místo. V letech 2009 až 2012 byla nejlepší Britkou ve světovém žebříčku nepřetržitých 132 týdnů v řadě.[4] Navzdory zdravotním potížím, které kromě nemoci zahrnovaly i zranění, nevynechala možnost startovat na Letních olympijských hrách v Londýně, kde porazila Maďarku Ágnes Szávayovou, než prohrála ve druhém kole s Anou Ivanovićovou, hned poté .[2]

Žádného finále na WTA se neúčastnila.

Elena Baltachová se zúčastnila 39 zápasů ve Fed Cupu[10] za tým Spojeného království s bilancí 19-9 ve dvouhře a 14-7 ve čtyřhře.