Jarovce

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcech.[2]

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovec, pochází z roku 1208.[2] Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. století patrně zanikla,[2] a to následkem morové epidemie v letech 1409–1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.[2]

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století.[2] Byla založena chorvatskými obyvateli[2] a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“).[2] Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.[2]

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu,[2] kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-vidiek.[2] Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.[3]

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí,[2] a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982.[4] V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.[4]

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny,[5] jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130–140 m n m.[5] Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.[5]

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191.[6] Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.[6]

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud zkolaudována[7] a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990.[8] Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce.[9] Tento problém trvá dlouhá léta[9] a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn.[8] Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovcemi a centrem města zpoplatněno.[10][11]

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008.[12] Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovec, je 23 kilometrů[13] a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur.[13] S budováním se původně mělo začít v roce 2011,[12] nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014[13] nebo 2015.[14]

Technika sboru dobrovolných hasičů

Nachází se zde základní škola,[4] mateřská škola,[3] knihovna[15] a hřbitov. Působí zde fotbalový klub,[16] amatérský pěvecký sbor[17] a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. století.[18]

Starostou městské části je Pavel Škodler,[19] který byl ve volbách nezávislým kandidátem[20] a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.[20]

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva.[21] K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.[21]

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina,[22] přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves),[22] právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.[22]

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech.[22] V místním kostele se slouží chorvatské mše[22] a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů,[23] který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.[24][25]

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů[p 1] a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.[18]

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo aquapark[26] a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů.[27] Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur[26][28] a v komplexu mělo pracovat kolem 9.000 zaměstnanců.[29] Později byl do projektu zapracován navíc stadion.[28][29]

Po ohlášení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125.000 občanů.[30] Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce,[31] Petržalka[27] a také samospráva hlavního města.[32] Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.[33]

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005–2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent.[p 2] Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovcemi a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovec,[34] v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12.500 lidí.[34]

Kostel svatého Mikuláše

V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:[35]

• Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokový kostel byl dokončen v roce 1765.[p 3] Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho.[36] V roce 1884 ke kostolu přistavěli věž,[36] kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda.[36] V letech 1970–1972 probíhala rekonstrukce kostela,[36] při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony.[36] V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce.[36] Objekt je nyní ve vlastnictví církve.[35]

• Bažantnice: Byla vybudována v 18. století[35] a poloval v ní například Josef II.,[37] syn Marie Terezie. Má tvar polygonu[35] a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.[37]

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:[38]

• Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovcemi. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice.[39] Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.[39]

• Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.[40]

• Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.-16. století.[41] Dnes je překryta dlažbou.

• Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.[42]

• HRADSKÝ, Juraj; MALLINERITS, Jozef. Jarovce. Bratislava: PT Marenčin, 2008. 240 s. ISBN 978-80-89218-81-3. (slovensky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarovce na Wikimedia Commons
• (slovensky) Oficiální stránky
• (slovensky) Rozsáhlejší historie v bodech
• (slovensky) Přehled pamětihodností s fotografiemi