Jaro Křivohlavý

Jaro Křivohlavý (19. března 1925 Třebenice[2] – 27. prosince 2014 Praha[3]) byl český psycholog a spisovatel. Zabýval se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií, pozitivní psychologií a problematikou manželského života. Napsal řadu populárně-vědeckých knih věnovaných mj. tématům štěstí, stresu, stárnutí nebo odpuštění a jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví.

Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.[1]
Narození19. března 1925
Třebenice
Úmrtí27. prosince 2014 (ve věku 89 let)
Praha
Alma materGymnázium Roudnice nad Labem
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípsycholog, pedagog a spisovatel
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická (od 1939)
Funkcenamestnik (synodní kurátor; 1971–1985)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Roku 1942 ve věku 17 let byl jako student roudnického gymnázia zatčen a uvězněn v Malé pevnosti nacistického koncentračního tábora v Terezíně.[4] Později pracoval tři roky na dole Prago IV v Kladně.[5]

Po maturitě v Roudnici studoval v letech 1945-1949 na Filozofické fakultě UK obory psychologie – filozofie a anglistika, v roce 1950 mu byl udělen doktorát filozofie.

V roce 1966 se stal kandidátem věd, roku 1976 se habilitoval na Filozofické fakultě UK a získal tak titul docenta. V roce 1996 ho prezident republiky Václav Havel jmenoval univerzitním profesorem psychologie.[6]

Prvních 15 let profesního života pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. V období 1967–1994 byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval v Čechách i v zahraničí. Později přednášel psychologii zdraví na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Byl křesťanem, pokřtěn byl v roce 1939, byl členem Českobratrské církve evangelické a presbyterem, 19. května 1977 byl v Praze-Braníku ordinován jako laický kazatel.[7][8] Za totality byl po tři období (1971–1985) svobodně zvoleným laickým členem vedení této církve (v Synodní radě byl po celé období prvním náměstkem synodního kurátora).

Od roku 1951 byl ženatý, měl 3 děti, 8 vnoučat a 10 pravnoučat.

Bibliografie
  • Není radost jako radost (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2013)
  • Psychologie pocitů štěstí (Grada Publishing, Praha 2013)
  • Optimismus, pesimismus a prevence deprese (Grada Publishing, Praha 2012)
  • Stárnutí v pohledu pozitivní psychologie (Grada Publishing, Praha 2011)
  • Slova potěšení a povzbuzení (Česká biblická Společnost, Praha, 2011)
  • Sestra a stres (Grada Publishing, Praha 2010)
  • Mít pro co žít (druhé doplněné vydání, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010)
  • Trénování paměti a kognitivních funkcí (Grada Publishing, Praha 2009)
  • O moudrosti s Jaro Křivohlavým (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2009)
  • Psychologie moudrosti a dobrého života (Grada Publishing, Praha 2009)
  • Dvě lásky (v rozhovoru s Alešem Palánem, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2008, ISBN 978-80-7195-153-7)
  • Psychologie vděčnosti a nevděčnosti (Grada Publishing, Praha 2007)
  • Psychologie smysluplnosti existence (Grada Publishing, Praha, 2006)
  • O šťastném manželství (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005)
  • Pozitivní psychologie (Portál, Praha 2004)
  • Jak přežít vztek, zlost a agresi (Grada Publishing, Praha 2004)
  • O odpouštění s Jaro Křivohlavým (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004)
  • Duševní hygiena zdravotní sestry (společně s Jaroslavou Pečenkovou, Grada Publishing, Praha 2004)
  • Konflikty mezi lidmi (Portál, Praha 2002, ISBN 978-80-7367-407-6)
  • Psychologie nemoci (Grada Publishing, Praha 2001)
  • Psychologie zdraví (Portál, Praha 2001)
  • Pastorální péče (Oliva, Praha 2000)
  • Jak neztratit nadšení (Grada Publishing, Praha 1998, ISBN 80-7169-551-3)
  • Jak zvládat depresi (Grada Publishing, Praha 1997, ISBN 80-247-0575-3)
  • Sdílení naděje (Návrat domů, Praha 1997)
  • Tajemství úspěšného jednání (Grada/Avicenum, Praha 1995)
  • Poslední úsek cesty (spolu s Mgr. Stanislavem Kaczmarczykem) (Návrat domů, Praha 1995)
  • Jak zvládat stres (Grada/Avicenum, Praha 1994)
  • Mít pro co žít (Návrat, Praha 1994)
  • Povídej – naslouchám (Návrat, Praha 1993)
  • Bolest, její diagnostika a psychoterapie (Praha, Institut pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů, 1992)
  • Křesťanská péče o nemocné (Advent, Praha 1991)
  • Vážně nemocný mezi námi (Praha, Avicenum, 1989)
  • Jak si navzájem lépe porozumíme (Svoboda, 1988)
  • Neverbální komunikace (Praha, SPN, 1988)
  • Já a ty: O zdravých vztazích mezi lidmi (Avicenum, 1986)
  • Sociální komunikace ve zdravotnictví (Institut pro další vzdělávání lékařů, Praha 1986)
  • Psychologická rehabilitace zdravotně postižených (Avicenum, 1985)
  • Spolupráce v podniku. (Praha, Institut pro výchovu ved. pracovníků min. prům. ČSR, 1978)
  • Zwischenmenschliche Konflikte und experimentelle Spiele (Hans Huber Verlag, Bern, 1973)
  • Metodika experimentálních her (Praha, UK FF, 1973)
  • Člověk a stroj: Úvod do inženýrské psychologie (Práce, 1970)
  • Psychologie a hygiena (Praha, Práce, 1965)

Reference
  1. Osoba: Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, Csc. [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
  2. Jaro Křivohlavý - Curriculum vitae [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.
  3. Rozloučení s Jarem Křivohlavým [online]. Osobní stránky, 2014-12-28. Dostupné online.
  4. Hana Kejhová, Jaro Křivohlavý: K práci jsem si dobrovolně vždy přibral něco navíc (rozhovor), HN.IHNED.CZ, 23. března 2009
  5. Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý CSc.: Jak si nenechat ničit život starými křivdami? [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  6. CV na vlastních stránkách.
  7. BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. S. 400.
  8. Prof. Jaro Křivohlavý [online]. [cit. 2011-06-04]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.