Jan Městecký z Dobrušky a Opočna

Jeho otcem byl Štěpán z Opočna, který patřil mezi tzv. milce krále Václava IV., matkou byla Kačna z Bergova. Otec se stal jednou z obětí politických bojů - byl v roce 1397 spolu s dalšími královými příznivci na Karlštejně zavražděn. Poručníkem nezletilého Jana se stal strýc Jaroslav z Opočna.

Na rozdíl od svého otce nevstoupil do královských služeb, ale začal se živit jako námezdní rytíř či žoldnéř. Poprvé se v této roli objevil v roce 1410, kdy se 15. července zúčastnil na straně německých rytířů bitvy u Grunwaldu. V bitvě, kterou němečtí rytíři prohráli, byl zajat, a na svobodu byl propuštěn až v roce 1412 na jaře. Po návratu ze zajetí se zapojil do sporu mezi Jindřichem Lacembokem z Chlumu a Mikulášem ze Žampachu. Na Jindřichově majetku později společně se svým strýcem z matčiny strany Otou z Bergova začal loupit. S ním v roce 1415 přepadl a vyplenil opatovický klášter, při čemž umučili převora kláštera Petra Lazura. Klášter poté držel do ledna 1416, přičemž jim byl tento zločin Václavem IV. odpuštěn. Ještě tentýž rok dokázal společně s Hynkem Červenohorským z Náchoda a na Adršpachu klášter uhájit proti nájezdu hradeckých měšťanů vedených Alešem Vřešťovským. V roce 1418 obsadil Miletín patřící Řádu německých rytířů s odkazem na dluhy z bitvy u Grunwaldu. Městečko ale nedržel dlouho.

Po upálení Jana Husa v Kostnici podepsal s řadou dalších českých šlechticů 2. září 1415 tzv. Stížný list českých a moravských pánů do Kostnice, kterým se česká šlechta postavila proti popravě českého kněze. S příklonem na husitskou nebo katolickou stranu ale váhal. Na katolickou stranu se nakonec připojil v roce 1420. V témže roce se na poražené katolické straně zúčastnil bitvy u Sudoměře. Po návratu domů byl jmenován hejtmanem Chrudimi. Během první křížové výpravy znovu obsadil opatovický klášter.

14. ledna 1421 společně s kutnohorskými silami obsadil husity drženou Přelouč. 2. února téhož roku se účastnil obléhání Chotěboře. Po vyjednávání přislíbil chotěbořským táboritům za otevření města volný odchod. Svůj slib ale nesplnil a stejně jako v Přelouči husity nechal pozabíjet. Obležení husity drženého kláštera u Stradova ale skončilo neúspěchem. 21. března se mu sice podařilo odrazit oddíly Orebitů od opatovického kláštera, ale již v dubnu téhož roku opatovický klášter husité dobyli. 26. dubna byl v Chrudimi husity zajat a aby si zachránil život, přidal se na husitskou stranu.

V řadách husitského vojska se účastnil dobývání Jaroměře, ale již v říjnu 1421 přešel zpět na katolickou stranu, za což byla jeho korouhev vvyvěšena na pranýři v Praze. V roce 1423 se pravděpodobně účastnil bitvy u Hořic, která skončila porážkou katolického vojska. Vedl také výpad do Hradce Králové, kde vypálil Křižovnickou ulici a usmrtil správce kostela. V září téhož roku se účastnil na Zikmundově straně sjezdu české šlechty v Kolíně, kde mělo dojít dojednání setkání kališníků se Zikmundem a následně se zúčastnil i svatohavelského sněmu. Spolu s dalšími východočeskými katolickými pány Půtou z Častolovic a Hynkem Červenohorským z Dubé (byli nazýváni opočenská strana) pak utrpěl další porážku od Jana Žižky u České Skalice 6. ledna 1424. Sirotčímu vojsku se 12. srpna 1425 podařilo obsadit jeho hrad Opočno a zničit ho - Městecký se ale v té době na hradě nenacházel. V roce 1427 se zapojil do neúspěšného pokusu o pražský převrat organizovaného Hynkem Koldštejnským z Valdštejna. Po dalších majetkových ztrátách a poté, co sirotci po dlouhém obléhání dobyli i jeho hrad Lichnici, přidal se v roce 1430 znovu na husitskou stranu. Jeho loajalita nebyla silná, byl obviňován, že nedodržuje své závazky.

Poté, co se stal zletilým, převzal do užívání zděděný majetek, město Heřmanův Městec a hrad Opočno. Společně se svým strýcem Janem spoluvlastnil Dobrušku. Určitého rozšíření majetku se dočkal v roce 1412, kdy se podílel na loupežích majetku Jindřicha z Chlumu. V roce 1413 obsazené panství Choustníkovo Hradiště v roce 1415 prodal bez vědomí majitele.

V roce 1418 obsadil Miletín patřící Řádu německých rytířů, dle vlastního tvrzení jako splátku za dluh z bitvy u Grunwaldu. 17. září 1420 mu král Zikmund jako žold připsal majetek Břevnovského kláštera, tedy 3000 kop grošů. V roce 1424 ztratil hrad Opočno s takřka celým panstvím. V následných letech získal hrady Žampach, Lanšperk a Lichnici, v roce 1429 je však opět ztratil. Díky přestoupení na husitskou stranu se mu mělo podařilo získat zpět hrad Lichnici, což se ale nakonec nezdařilo. Po smrti strýce Jana z Frymburka v roce 1430 získal druhou polovinu Dobrušky a hrad Frymburk. Přesto zemřel zadlužený.

Byl znám jako krutý člověk, který neplnil své sliby a pro rozmnožení svého majetku byl ochoten udělat cokoliv. Pro jeho dvojnásobný přestup k husitství ho nevedla reformní ideologie, ale touha po majetku.[1] Jeho smrtí rod Městeckých z Dobrušky a Opočna vymřel.