Jan Kefer

Narodil se v novobydžovské měšťanské rodině. Jeho otec Ludvík pocházel z Bavorska, matka Františka Češka z měšťanské rodiny panského správce.[2] Existuje legenda, že se narodil jako nevidomý, ale ve skutečnosti jen byl v dětství slabozraký na jedno oko.[3] V Praze studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči ve třídě slavného znalce mystiky Jaroslava Ovečky. V zájmu o hermetismus jej ovlivnil i jeho poručník, historik Čeněk Zíbrt.[2] Absolvoval noviciát premonstrátského Strahovského kláštera, z řádu však odešel a vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.[4] Studia zakončil doktorátem roku 1928.[2]

Pracoval jako knihovník Národního muzea v Praze, později jako knihovník Strahovského kláštera a ve Vatikánské knihovně. Byl dlouholetým sekretářem a později i předsedou společnosti československých hermetiků Universalie a redaktorem časopisu Logos. Zabýval se astrologií, kabalou, magií, alchymií a theurgií. Je autorem řady prací o astrologii a hermetismu, ve společnosti Universalia přednesl na tato témata řadu přednášek. Řadu významných děl přeložil do češtiny, např. Tibetskou knihu mrtvých a díla o magii Eliphase Léviho. Ovládal celkem dvanáct jazyků.[2]

Byl zatčen 18. června 1941 gestapem za svoje projevy proti okupační moci na půdě Universalie. Zemřel v koncentračním táboře Flossenbürg. Předtím mu byla nabídnuta spoluúčast v týmu astrologů Adolfa Hitlera, což však odmítl. Později naopak proti Hitlerovi provedl několik magických útoků[3] (zahrnujících rituální „astromagické“ zničení jeho horoskopu).

Byl pohřben do rodinného hrobu na Malvazinkách, oddělení D I, číslo hrobu 239. Původně zde bylo chybně uvedeno křestní jméno Josef. Až teprve roku 2015 nechal jeho syn tuto chybu opravit. O rok dříve umístila radnice Prahy 5 na hrob kámen z koncentračního tábora Flossenbürg. Kámen je označen letopočtem úmrtí.[2]

Dr. Janu Keferovi byla dne 25. října 2012 jako prvnímu z československých hermetiků odhalena pamětní deska, připomínající jeho činnost knihovníka Národního muzea, spisovatele, skautského činovníka a člena Universalie; deska zmiňuje i jeho umučení v koncentračním táboře. Je umístěna na adrese jeho posledního občanského bydliště, v ulici Pavla Švandy ze Semčic čp. 850 v Praze 5.[5]

• Syntetická magie – vycházela od roku 1935 v sešitech; celkem vyšlo 30 sešitů – nedokončeno.
• Theurgie – soukromý tisk 1935.
• Theurgie magické evokace – lóžový tisk 1937
• Praktická astrologie aneb Umění předvídání a boje proti osudu – 1939
• Encyklopedie zapomenutého vědění – 1940 – vyšly pouze dva sešity

• BERNARDOVÁ, Kristýna. Nacismus versus okultismus v protektorátu. Osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera, Academia: Praha 2021. ISBN 978-80-200-3127-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kefer na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Kefer
• FTV Prima, Prima ZOOM, Utajené příběhy českých dějin, 2019-10-15, 4. epizoda – Jan Kefer – magií proti Hitlerovi
• https://web.archive.org/web/20071030013309/http://esoteric.mysteria.cz/kefer.htm – Nakonečného text z knihy Novodobý český hermetismus (Praha: Vodnář 1995)