Jan Jiří Heinsch

Jan Jiří Heinsch se narodil v roce 1647 v rodině královského kancelisty Joachima Frantze Heinsche a jeho ženy Evy ve slezském Kladsku, které tehdy náleželo k zemím Koruny české. O Heinschově mládí a tvorbě do roku 1678, kdy se přestěhoval do Prahy, není nic známo. Zde také v této době vstoupil do malířského cechu. Není jisté, zda získal nějaké malířské vzdělání před příjezdem do Prahy. V Praze se učil malířskému umění u zakladatele české barokní malby Karla Škréty, objevily se u něj vlivy italské renesance, především Tiziana a Paola Veronese. Nejvíce zakázek dostával od jezuitů, augustiniánů a křižovníků s červenou hvězdou. Tematický a duchovní vliv členů řádů, především jezuitů Bohuslava Balbína a Matěje Tannera a křižovníka Jana Františka Beckovského je také v Heinschových dílech patrný. Po smrti své první ženy v roce 1702 Heinsch vstoupil do kláštera bosých augustiánů v Bělé pod Bedězem, ale ještě před koncem noviciátu z něj vystoupil, později pro tento klášter maloval několik obrazů. Roku 1704 se podruhé oženil a usadil se v domě U Salátů v Nových alejích (Národní třídě)na Novém Městě proti kostelu Panny Marie Sněžné[1]. V roce 1710 vytvořil grafický návrh na sousoší sv. Františka Borgiáše pro Karlův most, které v trojrozměrné kompozici zpracoval Ferdinand Maxmilián Brokoff. Heinsch zemřel dva roky poté 9. září.

Heinsch pracoval zejména pro pražské kostely, z mimopražských jsou pozoruhodné obrazy například u jezuitů v Klatovech, u augustiniánů v České Lípě, v Novém Bydžově nebo v Brně.

• 1684 Portrét Bohuslava Balbína, olejomalba na plátně, Národní muzeum Praha
• 1684 tematicky ojedinělý obraz Kristus po postu obsluhován anděly.
• na objednávku staroměstské jezuitské koleje vytvořil 33 portrétů a příhodami ze života českých jezuitských představených, dochovaly se k nim kresebné návrhy s textovými vysvětlivkami
• 1685 oltářní obraz Svatý Josef s Ježíškem, chrám Panny Marie před Týnem, Staré Město pražské
• 1685 oltářní obraz Svatý Václav posluhuje u stolu chudým, Galerie moderního umění Roudnice nad Labem
• 1685 oltářní obraz Svatý Mikuláš z Myry rozděluje almužnu chudým, Galerie moderního umění Roudnice nad Labem
• 1687 Apoteóza sv. Ignáce z Loyoly a Nejsvětější Trojice, obraz na hlavním oltáři kostela sv. Ignáce, Nové Město pražské
• 1687 oltářní obraz Svatá Starosta, kostel sv. Jakuba augustiniánů v Brně
• 1688 oltářní obraz Svatý Jindřich a Kunhuta, kostel sv. Jindřicha, Nové Město pražské
• 1689 oltářní obraz Svatý Norbert pro kostel Panny Marie premonstrátů na Strahově
• 80. léta Nanebevzetí Panny Marie, s apoštoly u hrobu, bazilika svatého Jiří, Pražský Hrad
• 80. léta Svatý František Borgiáš hostem v chudém hostinci, Národní galerie v Praze
• 80. léta Svatý František Xaverský křtí indického prince, Národní galerie v Praze
• 80. léta Svatý Alois z Gonzagy, Národní galerie v Praze, ze zrušené jezuitské koleje
• 80. léta Svatý Ignác z Loyoly, Národní galerie v Praze, ze zrušené jezuitské koleje se čtyři obrazy řádových paronů dostaly do kostela sv. Prokopa v jinonicích a po jeho zboření přešly do Národní galerie
• po 1690 obraz Svatý Václav připíjí sv. Archandělu Michaelovi, kostel Panny Marie pod řetězem, Praha – Malá Strana; sv. Václav měl v předvečer svého zavraždění vizi o svém konci a přijetí do nebe, odkud se mu k přípitku ohlásil archanděl Michael.
• 1697 Oltářní obraz Panny Marie Karlovské, kostel sv. Apolináře, Nové Město pražské
• 1702 Oltářní obraz Svatá rodina, kostel sv. Jakuba, Staré Město pražské
• 1702 Oltářní obraz Uctívání Nejsvětější svátosti, kostel Narození Panny Marie, Radonice[2]
• po 1704 pro augustiniány v Bělé pod Bezdězem: Svatý Augustin myje Kristovi nohy, Panna Marie s Ježíškem, Svatá Anna, Zjevení svatého Augustina[3]
• 1705 oltářní obraz Svatý Lukáš maluje Madonu, předpokládá se, že tvář sv. Lukáše je umělcův autoportrét.
• 1707 Heinsch s Janem Kryštofem Liškou vytvořili cyklus portrétů křižovnických velmistrů (dnes v křižovnické rezidenci v Dobřichovicích), k nejzdařilejším patří portrét tehdejšího velmistra Jiřího Ignáce Pospíchala.
• 1710 oltářní obraz Sv. Ignác a sv. František Xaverský, kostel sv. Salvátora, Klementinum, Staré Město pražské
• 1710 na objednávku staroměstské jezuitské koleje vytvořil grafický návrh na sousoší sv. Františka Borgia pro Karlův most
• oltářní obraz sv. Ignác a sv. František Xaverský, kostel sv. Salvátora při koleji jezuitů (Klementinum) na Starém Městě pražském

• 
  Sv. Mikuláš uděluje almužny
• 
  Sv. otec Řehoř
• 
  Svatý Václav přisluhuje u stolu chudým