Jan Heřman (1812)

Narodil se v Kroužeckém mlýně u Nebužel nedaleko Mělníka[4] ve středních Čechách v evangelické rodině zdejšího mlynáře. Obecnou školu vychodil v Nebuželích, k dalšímu studiu pak odešel na piaristické gymnázium v Praze. Poté se vrátil vypomáhat otci se správou rodinného statku, který po jeho smrti roku 1846 zdědil. Vlastnil také druhý statek v Kovanci u Mladé Boleslavi. Oženil se a založil rodinu. Působil ve zdejší evangelické obci jako duchovní.

Angažoval se v politickém životě a posléze se zapojil též do revolučních událostí v Rakouském císařství roku 1848. Přátelil se mj. s Emanuelem Arnoldem či K. H. Borovským. Po vypuknutí Pražského červnového povstání spěchal se setninou dobrovolníků ku Praze, po zprávách o obležení města vojskem se skupina vrátila zpět. Jako volený delegát se zúčastnil Kroměřížského sněmu a také osobního setkání s císařem Ferdinandem I. Dobrotivým v Olomouci,[5] při kterém žádal záruky občanských svobod. V době nastupujícího Bachova absolutismu se stáhl do ústraní, následně byl pak vystaven politické perzekuci. Roku 1853 se rozhodl Čechy opustit a i se ženou a dětmi vycestovat do Uher, posléze pak do nábožensky i společensky svobodnějších Spojených států.

Po plavbě přes Atlantský oceán dorazil téhož roku do přístavu na americkém kontinentě, a následně se přesunul do města Francis Creek v okrese Manitowoc ve Wisconsinu,[6] státě s rostoucí českou komunitou, kde se následně usadil. Do Spojených států s sebou přivezl jmění okolo 80 000 rakouských zlatých, což bylo v porovnání s ostatními českými imigranty poměrně neobvyklé a je možné jej považovat za tehdy jednoho z nejbohatších českých přistěhovalců. Peníze použil k zakoupení hospodářství, posléze je investoval do zřízení pily a mlýna, později působil také jako podílník pil v Reedsville.[6] Spolu se svým společníkem Ferdinandem Scharym založil též ve městě Manitowoc lihovar. Ve své době zde patřil k jednomu z prvních českoamerických podnikatelů.

Záhy se začal angažovat v českých krajanských kruzích, jejichž zdejším členem byl tehdy také Vojta Náprstek. Ten zde po neúspěšném pokusu o vytvoření a udržení česko-amerického časopusu začal vydávat německý Milwaukee Flug-Blätter (1852–1855), s jehož vydáváním Heřman asistoval. V jejich redakci působil také Jan Borecký, se kterým se Heřman patrně znal z evangelické komunitvy v Kovanci. Roku 1856 se nejspíš zúčastnil možná prvního většího krajanského setkání Čechoameričanů na louce u města Manitowoc, kde byla znovu nadnesena otázka česky psaných novin v USA.

Po podnikatelských neúspěších v 60. letech a krizí kvůli probíhající americké občanské válce přišel o většinu svého jmění a rozhodl se Wisconsin opustit. Roku 1864 nebo 1865 se s rodinou přestěhoval do města Arago v Nebrasce[5] u břehů řeky Missouri na americkém Středozápadě, kde následně vlastnil a provozoval lihovar.[7] Ten se kvůli platné legislativě státu přestal vyprácet, Heřman se tedy přesunul do Aspinwallu, kde provozoval hostinec. Po dalším úpadku pak roku odešel do města Wilber, kde se posléze usadil a obhospodařoval pronajatou státní půdu. Konec života strávil v chudobě.

Jan Heřman zemřel 11. června 1888 ve Wilberu v Nebrasce ve věku 76 let.

Jeho syn S. J. Heřman sloužil během americké občanské války od roku 1861 v unionistické amrádě.

• ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 232.
• ČAPEK, Tomáš. Padesát let českého tisku v Americe. New York: František Brodský, 1911.
• ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 211.
• HABENICHT, Jan. Dějiny Čechův amerických. St. Louis: Hlas, [1904-1910]. s. 467.

• Syn S. J. Heřman (Amerikán, 1889)