Jan František Krakowský z Kolowrat

Jan František hrabě Krakowský z Kolowrat (2. červenec 1649 – 20. říjen 1723) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů a 1. uživatel peněžního fideikomisu. Stal se císařským komořím, skutečným tajným radou a přísedícím zemského soudu. Byl také nejvyšším kancléřem[zdroj?] Českého království a od roku 1693 královský komisař.

Jan František Krakovský z Kolovrat
Přísedící českého zemského soudu
Skutečný tajný rada
Císařský komorník
Narození2. července 1649
Úmrtí20. října 1723 (ve věku 74 let)
Místo pohřbeníChyše
Choť(1675) Eleonora Klaudie d'Anquisola (1654–1696)
RodičeVilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat (1600–1688) a Anna Kateřina z Rozdražova
DětiLeopold Vilém, Vilém Albrecht II., Marie Antonie, Marie Ludmila, Ferdinand Alois, Kajetán Norbert, Filip Nerius, Marie Magdalena, Ignác František, Kajetán František a Marie Anna Josefa
PříbuzníProkop Jan Krakovský z Kolovrat[1], Alžběta Krakovská z Kolovrat a Alžběta Krakovská z Kolovrat[1] (vnoučata)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
CommonsJan František Krakowský z Kolowrat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Elenonora Claudie Krakowská z Kolowrat, rozená d'Anquisola

Život a rodina

Jan František byl jediným synem Viléma Albrechta I. hraběte Krakowského z Kolowrat (1600–1688) a jeho druhé manželky Anny Kateřiny hraběnky z Rozdražova (uváděna 1640–1652). Dobře známe jeho podobu, neboť se v obrazárně v Rychnově nad Kněžnou zachovala v kolekci portrétů také Janova podobizna od malíře Filipa Kristiana Bentuma.

Ve vídeňském Hofburgu se dne 22. července 1675 oženil s Eleonorou Claudií hraběnkou d'Anquisola (1./4. září 1654 – 13. srpna 1696), dvorní dámou císařovny Eleonory, dámou řádu Hvězdného kříže. Z manželství vzešlo: jedenáct dětí:

  • Leopold Vilém (1676–1729), zemřel bezdětný
  • Vilém Albrecht II. (1678–1738) ∞ Marie Františka z Valdštejna
  • Marie Antonie (1680–1757) ∞ František Karel Berchtold z Uherčic
  • Marie Ludmila (1681–1756), zemřela neprovdána
  • Ferdinand Alois (1682–1751), zemřel bezdětný
  • Kajetán Norbert (1684–?)
  • Filip Nerius (1686–1773) ∞ Anna Barbora Michnová z Vacínova
  • Marie Magdalena (1687–?)
  • Ignác František (1688–?)
  • Kajetán František (1689–1769), zemřel bezdětný
  • Marie Anna Josefa (1691–1771) ∞ František Josef Šlik

Zatímco hraběnka Eleonora Claudie byla pohřbena na Hradčanech v kostele sv. Benedikta, tedy nedaleko jejich pražského paláce, Jan František byl po své smrti dne 20. října 1723 pochovaný v Chýších.

Majetek

Po otci zdědil spolu se sestrami Annou Ludmilou a Kateřinou Barborou část Chlumce pod Kyšperkem (Kulm) a Žichovice. Ještě k tomu přikoupil od Jana Václava Ježovského z Lub dne 24. listopadu 1689 za 20 000 zlatých rýnských a 80 zlatých klíčného statky Bílenice, Damíč a Bukovník a všechny je připojil k Žichovicím. Po smrti sestry Anny Ludmily získává Chyši.

Dne 20. května 1691 vymírá Františkem Ignácem rod z Rozdražova a Jan František, který byl jeho nejbližším příbuzným, dědí panství Blatná. O čtyři roky později tento statek prodává Ernestině (Arnoštce) ovdovělé hraběnce Sérenyiové de Kis Sérenyi, rozené z Löwensteinu.

V roce 1684 kupuje od Václav Vojtěch hraběte ze Šternberka dům (čp.176–IV) v Loretánské ulici na Hradčanech. O čtyři roky později kupuje také sousední dům (čp. 177–IV) dnes nazývaný Hrzánský palác. Oba tyto domy nechal spojit a stavebně upravit ta, že vznikl jeden palác, ve kterém byl zřízen velký sál a domácí kaple. Hrabě se dostal do finančních potíží a palác se dostal do konkurzu, následně byl prodán a v roce 1712 opět rozdělen mezi věřitele.

Tyto finanční potíže jej donutili k prodeji i dalšího majetku. Žichovice, které byly zvěčněny v rámci unikátní svaté cesty, prodává v roce 1907[zdroj?] Marii Anně Iselinové z Lanou, o dva roky je i Marie Anna prodává pasovskému biskupovi Janu Filipu hraběti z Lambergu. Taktéž v roce 1907[zdroj?] prodává Chlumec svým věřitelům a poději jej získává pouze Norbert Leopold Libštejný z Kolovrat. 

Reference
  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.