Jan Šibík

Jan Šibík byl fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku.[2]

V posledních letech se Jan Šibík zaměřil na konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině.[3]

V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu.

Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby - fotografoval divácké potyčky.[4] Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud[4] a lépe by se postarala o jeho bezpečí. On však upřednostnil časopis Reflex a to především proto, že mu bude ponechána větší volnost. Sám se prý bude moci rozhodnout, kam pojede a co tam bude fotografovat.[4]

Jan Šibík také organizuje humanitární sbírky: v roce 2000 Podejte ruce dětem ze Sierry Leone na podporu dětí postižených masakry v Sieře Leone a v roce 2004 Chci ještě žít na pomoc lidem nemocným AIDS.[5]

Za svou práci získal dvě hlavní ceny v soutěži Czech Press Photo (v letech 1995 a 1999) a hlavní cenu v soutěži Fujifilm Press Photographer. V soutěži Czech Press Photo získal celkem 41 ocenění. V roce 2004 obsadil v soutěži World Press Photo třetí místo v kategorii Sportovní příběhy. Jan Šibík je laureátem ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv.

Šibík sám osobně považuje za svůj nejzajímavější snímek, který vyhrál Czech Press Photo v roce 1995. Je na ní zobrazen uprchlík z kmene Hutů se sečnou ránu na tváři a useknutým kusem ucha. To bylo způsobeno mačetou, zbraní používanou pří konfliktu ve Rwandě, kde proti sobě bojovali dva znepřátelené kmeny. Ze snímku prý může současně jít hrůza i krása. Hrůza z té jizvy a krása z jejího výtvarného působení v obličeji.[2]

Minimálně 12 let používá fotoaparáty Canon. Začínal s Canon EOS 1, Canon EOS 1V a nyní si bez digitálního fotoaparátu svůj pracovní život nedokáže představit. V současné době fotografuje na Canon EOS 5D. Na jednom těle má běžně objektiv 24/f1,4 a na druhém 35mm/f1,4. Podle nutnosti si nasazuje zoom 28-200mm.[6]

• 2016 Světové události Jana Šibíka, České centrum Praha , Rytířská 31, Praha 1, 2. březen - 2. duben 2016[7]
• 2019 Jan Šibík -1989, Staroměstská radnice v Praze, 4. září - 14. listopad 2019[8]

• Kdyby všechny slzy světa; Praha, První Nakladatelství Knihcentrum, 1998
• Ďábel v nás - The Devil Within Us; Praha, Plejáda, 2001
• Stories; Praha, Šibík Jan, 2006
• Deset let - Šibík Jan, 2017