Ján kardinál Černoch
Ján kardinál Černoch (maďarsky Csernoch János, 18. dubna 1852, Skalica – 25. července 1927, Ostřihom) byl slovenský (uherský) kardinál, arcibiskup arcidiecéze Ostřihomské a kníže-primas uherský.
| Jeho Eminence Ján kardinál Černoch | |
|---|---|
| kardinál-kněz kníže-primas Uherský | |
 Ján kardinál Černoch v roce 1913 | |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 18. listopad 1874 |
| Biskupské svěcení | 16. únor 1908 |
| Kardinálská kreace | 25. května 1914 |
| Titul | kardinál-kněz, titulární kostel Sant'Eusebio |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 18. června 1852 |
| Místo narození | Skalica, Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 25. července 1927 (ve věku 75 let) |
| Místo úmrtí | Ostřihom, Maďarsko |
| Místo pohřbení | Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi |
| Vyznání | římskokatolické |
| Alma mater | Frintaneum |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Po ukončení gymnázia studoval teologii ve Vídni a promoval jako doktor teologie (ThDr.) 18. listopadu 1874 byl vysvěcen na kněze. Jako farář působil v Radošovcích a v Budapešti. Přispíval do slovenských časopisů (Katolické noviny, Kazateľňa a jiných). Pozornost maďarských vládních kruhů vzbudil svými realistickými články v časopise Alkotmány (Ústava). V roce 1880 se stal profesorem teologie v Ostřihomi. Vysvěcen na biskupa byl roku 1908, v roce 1913 se stal ostřihomským arcibiskupem a o rok později kardinálem.
Byl představitelem politického katolicizmu. V letech 1901–1910 byl poslancem uherského sněmu za Skalici (za Zichyho Ľudovou stranu). Prosazoval spolupráci katolíků a kalvinistů.
Biskup a kardinál
16. února 1908 jmenoval papež Pius X. Jána Černocha biskupem diecéze Szeged-Csanád. 20. dubna 1911 byl jmenován metropolitou arcidiecéze Kalocsa-Kecskemét. Již 13. prosince 1912 jej Pius X. učinil arcibiskupem a metropolitou arcidiecéze Ostřihomské, nejdůležitější diecéze v Uhrách .
Papež Pius X. jej posléze jmenoval kardinálem-knězem titulu Sant'Eusebio v konzistoři dne 25. května 1914. Červený biret obdržel od následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este, který byl měsíc poté zavražděn v Sarajevu (28. června 1914). V roce 1915 obdržel kardinál Černoch královský uherský řád sv. Štěpána. Jako uherský primas korunoval 30. prosince 1916 Karla I. Habsburského uherským králem. Účastnil se konkláve, kterým byl v roce 1914 za papeže zvolen Benedikt XV. a také konkláve v roce 1922, které zvolilo Pia XI.
Slovensko-maďarské vztahy
Svým darem 5000 zlatých Spolku sv. Vincenta v roce 1905 financoval výstavbu kulturního domu "Katolícky kruh" ("Slovenský dom") ve Skalici podle plánů architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho provoz přispíval i v dalších letech, navzdory tomu, že nesouhlasil s pročeskou orientací reprezentovanou dr. Pavlem Blahem (který byl s kardinálem v příbuzenském vztahu). Janko Blaho (syn Pavla Blahy) vzpomínal na návštěvu své matky u Jána Černocha: "Pani kmotrenko, co si myslíte, že budem furt podporovať ten váš panslávsky dúm? Frfotal, frfotal, ale tisícovku dal".[1]
Byl důsledným přívržencem Uherska. Maďarsky hovořil se zvláštním slovenským přízvukem. Po obsazení Skalice českými jednotkami se jeho bratr i s manželkou stali 4. listopadu 1918 oběťmi bestiální loupežné vraždy.
Kardinál Černoch vystupoval aktivně proti Maďarské republice rad. Později po nástupu admirála Miklóse Horthyho k moci stál v čele jeho odpůrců – legitimistů, usilujících o návrat legitimního krále Karla I. na uherský trůn.
Zemřel 25. července 1927, je pochovaný v kryptě ostřihomské katedrály.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ján Černoch na slovenské Wikipedii a János Csernoch na anglické Wikipedii.
- BLAHO, Janko: Zo skalického rínku. Memoáre. Tatran, Bratislava 1974.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ján Černoch na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Julius I. Városy de Veszprim |
 |
Arcibiskup kaločský 1911–1912 |
|
Nástupce: Árpád Lipót Várady |
| Předchůdce: Klaudius František Vasari |
|
Arcibiskup ostřihomský 1912–1927 |
|
Nástupce: Jusztinián György Serédi |
