Italská hymna
Italskou hymnou je píseň Fratelli d'Italia (Bratři Itálie).
| Bratři Itálie | |
|---|---|
 Notový zápis | |
| Hymna |  Itálie |
| Jiné názvy | Inno di Mameli Mameliho hymna Il Canto degli Italiani Píseň Italů |
| Slova | Goffredo Mameli, 1847 |
| Hudba | Michele Novaro, 1847 |
| Přijata | 12. říjen 1946 (17. listopad 2005) |
|
Inno di Mameli
instrumentální
Problémy s přehráváním? Nápověda.
| |
Slova hymny napsal mladý italský básník Goffredo Mameli, účastník bojů za nezávislost Itálie v roce 1848, který zemřel ve věku 22 let na následky zranění. Podle legendy Mameli napsal slova písně v roce 1847 během hostiny v domu amerického konsula na žádost hostů. Improvizovaný text pak dokončil v noci doma. O několik dní později během pobytu v Turíně složil hudbu jeho přítel Michele Novaro. Poprvé byla veřejně píseň zahrána v Janově roku 1847 během oslav reforem zahájených sardinským králem Karlem Albertem Savojským. Píseň se brzy stala populární v celé Itálii. Hymna se vztahuje k minulosti a přivolává slávu dávných bitev.
Text hymny
| Originální znění | Český překlad |
|---|---|
|
Fratelli d'Italia |
Bratři Itálie |
Obraz vítězství, které podává vlasy Itálii (Dov'è la Vittoria?! / Le porga la chioma / ché schiava di Roma / Iddio la creò), je vzat z reálií antického Říma, kde byly otrokyním na znamení otroctví ostříhány vlasy a podány jejich pánu. Vítězství (italsky v ženském rodě vittoria) se tak stává otrokyní Itálie, vítězství v boji za osvobození Itálii patří.
Čtvrtá sloka spojuje boj za osvobození s významnými válkami z italské historie: od Alp až k Sicílii je všude Legnano, tj. celá Itálie se stává bojištěm podobně významné bitvy, jak byla bitva u Legnana, v níž se lombardská města ubránila útokům Fridricha Barbarossy. Každý Ital má srdce a ruce florentského kondotiéra Francesca Feruccia (1489-1530), každé italské dítě je Balilla (chlapec, který hodil kámen po rakouských vojácích a zahájil tak protirakouskou vzpouru v Janově 5. prosince 1746). Vyzvánění zvonků je odkazem na sicilské nešpory.
Zmínka o prodejných kopích (le spade vendute) poukazuje na to, že rakouská armáda, proti níž italští vlastenci bojovali, se skládala převážně z žoldnéřů. Verše o tom, že rakouský orel (jako heraldický symbol Rakouska) pije nejen italskou, ale spolu s kozákem (tj. Ruskem) také polskou krev, poukazují na útlak polského národa Rakouskem a Ruskem (viz dělení Polska.
Podobně jako je v italské hymně zmíněno Polsko, je naopak v polské hymně zmíněna Itálie.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu italská hymna na Wikimedia Commons
Literatura
- HADRABOVÁ, Ivona. Státní hymny vybraných evropských zemí. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: PaedDr. Jaroslav Vraštil, Ph.D. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. 122 s. Dostupné online. Kapitola „Hymna Italské republiky", s. 65–72.
