Ischia

Jde o osmý největší ostrov v Itálii a největší ostrov v Neapolském zálivu. Ostrov má téměř kruhový tvar, od východu k západu je široký asi 10 kilometrů, od severu k jihu 7 kilometrů. Leží na severním okraji zálivu, od neapolského přístavu je vzdálen asi 33 kilometrů. Na severovýchodě s Ischií sousedí ostrovy Procida a Vivara, na jihu zálivu se nachází jiný známý ostrov – Capri.

Ostrov je vulkanického původu tzv. Flegrejských polí, kam patří i Neapol, Vesuv, Pozzuoli a Solfatara. Povrch ostrova je převážně hornatý, nejvyšší hora ostrova je Epomeo s výškou 789 m n. m. Ostrov je v zemských hlubinách propojen s 35 kilometrů vzdáleným Vesuvem a dodnes se sopečná činnost na ostrově v různých formách výrazně projevuje. Na ostrově se nachází celá řada pozůstatků různých vulkánů. Poslední sopečná erupce na ostrově nastala v roce 1302, 28. července 1883 usmrtilo zemětřesení v Casamicciole více než 2 tisíce lidí. Pod povrchem ostrova se dodnes nachází žhavé magma a nedá se vyloučit obnovení plné sopečné aktivity i v budoucnu.

21. srpna 2017 došlo v centru ostrova k otřesu o síle 4,2.[1] Při otřesu zahynuli 2 lidé a více než 50 utrpělo zranění.[2]

Aragonský hrad v Ischia Ponte

První zdokumentovaná přítomnost člověka na ostrově se datuje do roku 3500 před naším letopočtem. Během 7. století př. n. l. osídlili ostrov Řekové z ostrova Euboia. Zde se usadili pod mysem Monto Vico (dnes Lacco Ameno) a založili osadu nazývanou Phitakusae. Odtud také podnikali dobyvačné výpravy na italskou pevninu. Byli to právě Řekové, kteří založili na italské pevnině města Kýmé a Neapol poté, co je v 6. století př. n. l. donutila erupce sopky Monte Rotaro usídlit se na protějším pobřeží italské Kampánie.

V 5. století př. n. l. dobyli ostrov Syrakusané a od roku 82 př. n. l. ovládali ostrov Římané. To už se ostrov nazýval Aenearia. Římané začali využívat bohaté termální prameny k léčebným účelům. V roce 29 př. n. l. vyměnil císař Augustus s neapolskými ostrov Ischia za nedaleký ostrov Capri. V následujících staletích se ostrov stával opakovaně cílem nájezdů Gótů, Langobardů, Vandalů a Normanů.

V roce 813 byl ostrov v dopise Karla Velikého papeži Lvu III. ostrov prvně zmíněn jako „ostrov“ (insula). Toto latinské slovo se postupně měnilo na Insula, Ischla, Iscia až na konečný současný název Ischia.

V roce 1263 připadla Ischia i Neapol francouzskému rodu Anjou a od roku 1441 tuto dynastii vystřídal španělský král Alfonso I. Aragonský. V 15. století nechal Alfonso vybudovat na ostrůvku u pobřeží Ischia Ponte aragonský hrad a spojil ostrůvek mostem s pevninou. Za španělské nadvlády sužovaly ostrov až do 16. století nestálé nájezdy pirátů. Na pobřeží bylo postaveno velké množství obranných věží. V 17. století se mnoho obyvatel ostrova stalo obětí morové epidemie.

Za napoleonských válek získali Neapolské království i Ischii francouzští Bourboni. Ti zřídili na Ischii svou královskou rezidenci a vybudovali přístav Ischia Ponte. V roce 1806 způsobili ostrovu velké škody Britové, kteří se ho neúspěšně pokoušeli obsadit. Bourboni vládli na ostrově až do roku 1860, kdy se ostrov stal součástí Italského království.

Na ostrově je typické středomořské podnebí. Průměrná zimní teplota činí 10 °C, v létě 23 °C. Nejteplejší měsíc je srpen, kdy průměrná teplota dosahuje 29 °C.

Termální lázně

Sopečný původ se na ostrově projevuje v mnoha různých formách. Jsou to především termální prameny, fumaroly – přírodní vývěry horké páry, přírodní sauny a horké písky.

Na ostrově se nachází mnohé termální lázně, které se věnují aplikaci různých produktů především v oblasti revmatologie, gynekologie, traumatologie, dermatologie a výrobě kosmetických přípravků.

Minerální a termální koupele

Na ostrově vyvěrá více než 100 pramenů o různé teplotě, je zde nespočetné množství míst (vany a bazény), které umožňují koupání v minerální a termální vodě o různé teplotě. Od 37 až do 39 °C.

Bahenní zábaly

Jako materiál pro různé bahenní zábaly se používá vulkanická hlína, která se před použitím nechává zrát 8 měsíců v nádržích s minerální vodou. V některých místech má bahno radioaktivní účinky. Je bohaté na minerální soli, aplikuje se horké.

Další možností aplikace termálních vod jsou inhalace a aerosoly.

Hlavním průmyslovým odvětvím na ostrově je turismus. Turisté využívají mořské pláže, termální parky, ostatní projevy vulkanické aktivity ostrova a bohatou a úrodnou sopečnou půdu.

Ostrov je rozdělen mezi 6 obcí, jsou to: Ischia, Casamicciola Terme, Lacco Ameno, Forio, Serrara Fontana a Barano d'Ischia.

Lacco Ameno

Na tomto místě, na úpatí hory Monte Vico založili Řekové svou první osadu na ostrově. Symbolem je skála zvaná Fungo (houba). Původní lávová vyvřelina byla opracována mořským příbojem a větrem do tvaru houby.

Serrana Fontana

Výběžek Sant'Angelo v Serrara Fontana

Jde o nejvýše položenou obec na ostrově. Leží na úpatí hory Monte Epomeo ve výšce 452 m n. m. Nedaleko se nachází nejjižnější výběžek ostrova – Sant'Angelo na kterém se nachází malý přístav. Výběžek Punta Sant'Angelo, který je s ostrovem spojen 100 m dlouhou písčitou pláží patří ke známým dominantám ostrova. Na vrcholu výběžku se nalézají trosky věže, která byla zničena v roce 1809 při obléhání ostrova angličany.

Dobrovolnické aktivity jsou zde velmi rozmanité. Výbory a pracovní sdružení se podílejí na podpoře turistické oblasti a poskytují služby a aktivity pro rezidenty. Mezi nimi stojí za zmínku:

• Accaparlante Società Cooperativa Sociale, Via Sant'Alessandro
• Associazione Donatori Volontari di Sangue, Via Iasolino, 1
• Associazione Nemo per la Diffusione della Cultura del Mare. Sede Legale via Regina Elena, 75 Cellulare: 366-1270197
• Associazione Progetto Emmaus, Via Acquedotto, 65
• A.V.I. Associazione Volontariato e Protezione Civile Isola D'Ischia, Via Delle Terme, 88
• Cooperativa Sociale Arkè onlus, Via delle Terme, 76/R Telefono: 081-981342
• Cooperativa Sociale Asat Ischia onlus, Via delle Terme, 76/R Telefono: 081-3334228
• Cooperativa Sociale kairòs onlus, Via delle Terme, 76/R
• Kalimera Società Cooperativa Sociale, Via Fondo Bosso, 20
• Pan Assoverdi Salvanatura, Via Delle Terme, 53/C
• Prima Ischia – Onlus, Via Iasolino, 102

Ostrov není velký. Obvod měří asi 39 kilometrů a všechna hlavní centra ostrova spojuje jediná silnice. Dvě hlavní linky se pohybují po této silnici buď ve směru, nebo proti směru hodinových ručiček. Doprava je pravidelná, velmi častá a většina zastávek i autobusů je vybavena informačním systémem – monitorem, který informuje cestující o poloze autobusu, zastávkách a čase, kdy přijede další spoj.

S pevninou je ostrov spojen trajektovou dopravou. Trajekty nejčastěji odjíždějí z přístavu v Ischia Porto a končí v neapolském přístavu nebo přístavu Pozzuoli. Z ostrova je také přímé spojení na nedaleký ostrov Capri.